"S lidovou tradicí je to jako se stromem Zahynou-li kořeny, je tato odsouzena k zániku."
"Pro dlouhodobou tradici české dechovky je velký počet dechových formací rozhodující. S pouhou hrstkou dechových hudeb nelze udržet žádnou tradici při životě, i kdyby tyto hrály na zlatých trumpetách, jakkoliv vysoko." -A.
"Mit der Volkstradition ist´s wie mit dem Baum: Gehen die Wurzeln ein, so ist ihr Untergang gewiss."
"Für einen langfristigen Bestand der böhmischen Blasmusik ist eine Vielzahl von Blaskapellen entscheidend. Mit bloß einer Handvoll lässt sich keine Tradition am Leben erhalten, mögen diese auf goldenen Trompeten, egal wie hoch spielen." -A.
In 2015-08 BRASS BAND of the Month ON STAGE - Blučiňáci ( www.blucinaci.cz )
Miloš Procházka slavil své 60. narozeniny ve velkém stylu jak jinak než hudebně. Před zaplněným hlediětěm Kyjovského letního kina mu přišli zahrát kapely, kterým Miloš svým širokým aktivním působením hodně dal i nadále dává: Dechové hudby Dambočanka, která si jej oblíbila ve funkci uměleckého vedoucího, Mistříňanka, kde Miloš dlouhá léta působil a Kumpanovi muzikanti, kteří by mez Miloše asi měli značně chudší spektrum repertoáru.
Celý večer byl ve znamení výlučně Milošových skladeb. Všechny se nehrály. Ani ta, kterou dole uvádím:-)
Miloš byl zahrnut nejrůznějšími dary jak od příznivců ze soukromé sféry, tak ze strany oficiálnéch činitelů, kteří jeho dlouholetou úspěšnou práci jak ve výchově mladého dorostu, tak pro popularizaci regionu patřišně ocenili. Oslava měla mnoho facet, o kterých se zde ovšem s ohledem na krátkost tohoto příspěvku nemohu zaobírat. Přítomní návštěvníci se ale o MIlošovi ledacos kutiozního dozvěděli, co v jeho životopise asi nenajdete:-)
Večerem provázela velmi hezkým, přirozeným způsobem elokventní moderátorka Monika Brindzáková. Počasí mělo snahu představení narušit (šílenou prútrž mračen jsem na tomto místě již zažil osobně), ale pak si to - patrně s ohledem na dúležitost oslavence - naštěstí rozmyslelo. Oslavu Milošových narozenin neváhám označit jako mimořádný společenský a kulturní zážitek.Z reakce publika jsem patrně nebyl sám.
Veselé hodečky - hudba M. Procházka, text J. Dofek hraje dechová hudba Dolanka, 2005
Tonga (officially the Kingdom of Tonga), is a Polynesian sovereign state and archipelago comprising 177 islands approx. 3000km east of Australia in wast Pacific Ocean, of which 36 are inhabited. The total surface area is about 750 square kilometres scattered over 700,000 square kilometres of the southern Pacific Ocean. It has a population of 100,651 people (approx. the size of south bohemian city Bunweis in Czech republic), of whom 70% reside on the tiny main island of Tongatapu with the capital city of Nuku'alofa.
Watching the video, one might get the impression, that all the island inhabitans are musicians:-)) Very impressive.
· Na stránce úplně dole naleznete odkazy na slovník idiomů a dialektických pojmů užívaných v Rakousku, Čechách a na Moravě. Uvádím tyto odkazy proto, že i já sám těchto pojmů - sice zřídka, ale nicméně - zde na stránkých www.dechovka.eu používám. Navíc mnoho výrazů jistě mnohé velmi pobaví.
Auf der Seite ganz unten findet man Verweise auuf die Wörterbücher von Idioms und Dialekten, die in Österreich, Böhmen und Mähren im Gebrauch sind. Ich führe diese Verweise deswegen an, da ich diese Begriffe zwar eher selten, aber doch auch hier auf den Seiten von www.dechovka.eu verwende. Abgesehen davon werden viele dieser Begriffe den einen oder anderen, wie ich glaube, auch ziemlich erheitern.
Vystoupení bývalých členů kapely po 8 letech od okamžiku, kdy kapela ukončila svou aktivní činnost. Parta je schopna i po tolika letech nabídnout uchvacující, ryze moravskou hudbu, jak je patrné ze záznamu. Der Auftritt der ehemaligen Mitglieder der Kapelle nach 8 Jahren von dem Augenblick, wo die Blaskapelle Dolanka ihre aktive Tätigkeit eingestellt hat. Die Partie ist immer noch fähig, nach so vielen nicht aktiven Jahren, eine so schöne, ergreifende, genuin mährische Musik anzubieten, wie es die Aufzeichnung belegt.
"Vás moravské lúky. rádi máme, od vás čarovné kvítí, nosíváme, tam u vás piesničky, slunko skládá, když milá pošušká, mám ťa ráda" (v moravském dialektu)
"Euch, mährische Wisen, lieben wir sehr, von euch Zauberblumen, holen wir her, dort entstehen Lieder, der Sonne Kunstart, wenn meine Liebe, tuschelted, Herz offenbart" (in Anlehnung an mährisches Dialekt)
Na podluží a v širokém okolí moravského regionu vyhledávaná formace Rozmařilka z Kobylí oslavila 50. ročník od svého založení. Kapela ukončila svou činnost v roce 2005. Po dobu své existence prošla kapelou necelá stovka zpěvaček, zpěváků a muzikantů. Slavnostní koncert byl sestaven výlučně z bývalých členů, kteří zpravidla byli jistou dobu v kapele pevně angažování. Kapela byla založena Metodějem Hanákem z nedalekých Brumovic ("dědou Hanákem"). Na uměleckém profilu kapely se podílelo povícero osobností, také Josef Ištvánk, který jubilejní vystoupení hudebně řídil. Kapela vždy hrála - a jak je ze záznamu zcela patrné - i v tomto seskupení pol letech nabízí ryzí moravskou dechovku, nenačinčaně, skromně, s ohledem na tradice, bez jakéhokoliv komerčního nátěru.
Záznam a veškerou úpravu pořídil tým nadšenců, jmenovitě Víťa Vaňkát z Mikulova s jeho dcerou a kamarádem (3 kamery) kvalitní zvuk zajistil bývalý zvukař Rozmařilky Jan Preisler
Tento "projekt" vznikl z INICIATIVY dechovkového nadšenece Jaroslava Nováka, který celý projekt také organizačně zaopatřil.
In Podluží und breiter Umgebung der mährischen Region beliebte und renommierte Blasformation Rozmařilka aus Kobylí feierte ihren 50-er nach ihrer Gründung. Die Blaskapelle beendete ihre aktive Tätigkeit im Jahre 2005. Während all der Existenzjahre wirkten in der Blaskapelle um die 100 Mitglieder stets für längere Zeit, Sängerinnen, Sänger, Musikanten ... Die Blaskapelle wurde von MetodějHanák aus dem unweit gelegenen Ort Brumovice ("Opa Hanák") gegründet. Das künstlerische Profil der Kapelle wurde von mehreren Persönlichkeiten geformt, auch von Josef Istvánek, der das Jubiläumsprogramm dirigierte. Die Blaskapelle bot immer genuin mährische Blasmusik an, ohne "Zuckeraufguss", stets bescheiden, traditionsbewusst, ohne jedweden kommerziellen Anstrich.
Die Aufzeichnung sowie Bearbeitung besorgte ein Team von Enthusiasten, namentlich Víťa Vaňkát aus Mikulov mit seiner Tochter und Freund (3 Videokameras), einen guten Sound besorgte der ehemalige Soundmaster der Blaskapelle Jan Preisler
Dieses "Projekt" ist auf die INITIATIVE des Blasmusikenthusiasten Jaroslav Novák zurück zu führen, der das Projekt auch organisatorisch voll betreute.
Dirigent Josef Ištvánek z Hovoran
"Začala už Rozmařilka hrát, pojďte budem zpívat, tancovat, šikovno nám zahrajú, veselo zazpívajú ..." (v moravském dialektu)
"Rozmařilka setzte ein, soeben, kommt's singen, tanzen, lasst uns beben, g'schickt spielen's auf, und lustig singen darauf ..." (in Anlehnung an mährisches Dialekt)
Miloš Procházka je veřejnosti české dechovky celkem dobře znám, jak svou skladatelskou čínností, tak svým účinkováním ve velmi známém špičkovém seskupení "Kumpan a jeho muzikanti".
Méně známo o Milošovi patrně bude, že je především také pedagog, který se věnuje dorostu vyučováním hudby. Nebude také patrně všeobecně známo, že je Miloš jedním z odchovanců legendárního Josefa Frýborta, který zanechal - a na to je třeba stále poukazovat - v moravské dechovce hluboké stopy svou výchovou a nadšením pro lidovou hudbu. Patří k nim mimo jiné osobnosti jako jsou Jan Slabák, Antonín Pavluš, Vojta Horký a mnoho dalších. Josef Frýbort šel všem příkladem.
A tak se není čemu divit, že i Miloš Procházka svou jedinečnou pedagogickou činností nese štafetu v duchu Josefa Frýborta dále, samo sebou ve zcela jiných - a tady si myslím - značně složitějších podmínkách. Mám na mysli především nepřeberné množství nejrůznějších zahraničních komerčních hudebních proudů na mladou generaci, současný "konzumerizmus" a materiální orientovanost mezi mladými lidmi. Nicméně Miloš má svého učitele hluboce v srdci a v tomto smyslu podporuje tradici české lidové hudby na Moravě.
Protože jsem od Miloše obdržel osobní pozvání, nemohu při takovém jubileu chybět.
Miloš Procházka ist in der Community der böhmischen Blasmusik sehr gut bekannt, sowohl durch seine kompositorische Tätigkeit, als auch durch seine aktive Mitwirkung in der sehr bekannten Spitzenformation "Kumpan und seine Musikanten".
Was seine weiteren Aktivitäten anlagt, dürfte allerdings weniger bekannt sein, dass er vor allem als Pädagoge wirkt, in dem er sich der musikalischen Nachwuchserziehung widmet. Es dürfte ebenfalls weniger bekannt sein, dass Miloš einer der "Lehrlinge" des legendären Josef Frýbort ist, der hinterließ - und auf das ist stets immer wieder aufmerksam zu machen - in der mährischen Blasmusik tiefe Spuren mit seiner Erziehung und Führung zur volksnahen Musik. Zu seinen Lehrlingen zählen unter anderem auch bekannte Persönlichkeiten wie Jan Slabák, Antonín Pavluš, Vojta Horký und viele andere. Josef Fr7bort war für alle einprägsame Persönlichkeit.
Und so nimmt kein Wunder, dass auch Miloš Procházka mit seinem pädagogischen Engagement die Stafette im Geiste von Josef Frýbort weiter trägt. Er trägt sie natürlich in anderen - und da denke ich - beträchtlich komplexeren Rahmenbedingungen. Ich denke vor allem an die schier unüberschaubare Menge unterschiedlicher außer heimatlicher Einflüsse auf die Generation von Jungen, die gegenwärtige, allenthalben zu beobachtende Neigung zum Konsum unter den jungen Leuten. Nichtsdestotrotz hat Miloš seinen Lehrer tief im Herzen aufbewahrt und in diesem Sinn trägt er zur Pflege der Tradition der böhmischen Volksmusik in Mähren bei.
Da ich von Miloš eine persönliche Einladung erhielt, so kann ich bei dieser Jubiläumsfeier nicht fehlen.
Milošu, opatruj sa:-)
(Anm.: Für den in Mähren üblicherweise verwendeten Begriff "opatruj sa" lässt sich im Deutschen kaum ein äquivalent finden. Dem Inhalt nach enthält der Begriff aber eine Mischung von Vorstellungen, die einander überlagern wie ... "sich selbst" ... hegen, hüten, in Obhut halten, pflegen, um gesund zu bleiben, in guter (u.a. geistiger) Verfassung halten, gegen "Gefahren" wappnen, behüten, beschützen, betreuen, bewahren ...)
Jürgen Emser, ein besonderer Kenner und sehr engagierter Förderer der böhmischen Blasmusik in Deutschland ist am 9. Juli 2018 von uns gegangen. (S. auch Enthusiast Jürgen Enser )
Er hat mithilfe seiner Internet-Präsenz www.blasmusikbuero.de die deutsche Blasmusikszene mit vielen wertvollen Infos laufend versorgt. Er kannte gut nicht nur die deutsche Blasmusikszene, sondern war er auch über die Situation in Tschechien gut beschlagen.
Ich unterhielt mit Jürgen einen losen Kontakt, gelegentlich tauschten wir Infos untereinander. Den letzten Brief von ihm, mit einigen spezifischen Fragen, erhielt ich datiert vom 14. Juni 2018, Geantwortet habe ich ihm per E-Mail einige Tage später. Da ich aber von ihm keine Antwort bekam, schickte ich vor einigen Tagen eine zweite E-Mail mit der Frage, ob die erste ankam. Heute habe ich schließlich angerufen, um herausfinden, was los ist. Mein Anruf wurde paar Stunden später von Maria, seiner Lebensgefährten beantwortet, von der ich die traurige Botschaft mitgeteilt bekam.
Der Kontakt mit Jürgen war stets sehr herzlich und aufrichtig. Jürgen war ein sehr umgänglicher, liebenswürdiger Mesch. Mit seinem profunden Wissen und Erfahrungen wird er in der deutschen Blasmusikszene ganz bestimmt fehlen.
Text, Musik Vladimír Salčák: Radošovská, es spielt Dolanka (Radoš-Hügel 246 m.ü.A. unveit von Veselí nad Moravou, dem letzten Wohnort von meinem Freund Vladimír)
"Es geschehen Dinge, die wir nicht begreifen können, und wir stehen machtlos daneben"
Die Beisetzung fand in seiner Heimatgemeinde Dinkelsbühl am Freitag, den 13. Juli 2018 satt.
- CZ -
Jürgen Emser, velmi dobrý znalec a angažovaný podporovatel české dechovky v Německu nás 9. července 2018 navždy opustil (viz. také Nadšenec pro dechovku Jürgen Enser )
Jürgen spolu s jeho internetovými stránkami www.blasmusikbuero.de nabízel německémým fandům průběžně info o situaci v německé dechové scéně s mnoha hodnotnými informacemi Byl dobrým znalcem nejen německé dechové scény, ale také velmi dobře obeznámen se situací v Česku.
Udržoval jsem s ním příležitostný kontakt. Vyměňovali jsme si informace. Poslední dopis od něj s řadou otázek na mne, týkající se praxe současné dechové hudby byl datován ze dne 24. června 2018. O několik dnů později jsem odpověděl e-mailem. Protože jsem po několika dnech nedostal žádnou odpověď, tak jsem poslal druhou e-mail s dotazem, zda-li první došla. Žádná reakce, proto jsem dnes zatelefonoval, abych zjistil co se děje. Odpověď jsem dostal o několik hodin později od Marie, jeho přítelkyně, která mně smutnou zprávu o úmrtí Jürgena sdělila.
Kontakt s Jürgenem byl vždy srdečný a otevřený. Jürgen byl velmi přístupný, milý člověk. Se svými fundovanými znalostmi a zkušenostmi bude německé dechové scéně zcela jistě chybět.
text, hudba Vladimír Salčák: Radošovská, hraje Dolanka (Radošov kopec 246m.n.m. kousek od Veselí nad Moravou, posledním bydlišti mého přítele Vladimíra)
"Dějí se věci, které my nepochopíme a jen bezmocně přihlížíme"
Pohřeb se konal v jeho domovské obci Dinkelsbühl v pátek 13. června 2018
Vzpomínka na spoluzakladatele Festivalu dechových hudeb v Ratíškovicích a
dlouholetého vychovatele mladých muzikantů pana Josefa Nováka, s kterým se hudební komunita Moravy
rozloučila 15. května 2018 na Ratíškovském hřbitově.
V neděli 8. července 2018 jsem opět, po delší přestávce, podnikl "výlet za dechovkou" do moravského regionu, kde se dechovka stále těší velké oblibě. Na programu byla návštěva tradičního Ratíškovského festivalu dechových hudeb, který tentokráte slavil úctyhodný, jubilejní 50. ročník své existence. Počasí v "Raťkách", jak domácí název obce obvykle zkracují, bylo téměř výjimečně perfektní, průběh festivalu tentokráte nebyl nepřízní počasí nikterak "kalen" .
Dopolední i odpolední část programu byla zahájena znělkou festivalu. << Vlevo na sníku Dagmar Bělíková, moderrátorka dopolední části festivalu.
Celodenní program byl rozdělen na dopolední a odpolední část. V dopoledním segmentu vystoupily kapely Muťěňané-Čejkovjané, hostující Holanďanka z Holandska, Mladá Muzika Šardice, Svatobořanka, Bludověnka a domácí Veselá Muzika Ratíškovice. V odpoledním programu vystoupily již "ostřílené" kapely Mistříňanka, Stříbrňanka, Vlčnovjanka, Moravanka, Drietomanka a na závěr festivalu sestava Dolanky z Ratíškovic v identickém obsazení z let předchozích (Dolanka v roce 2010 na tehdejším festivalu oficiálně ukončila svou činnost, viz také dolanka.dechovka.eu). Dopolední program byl slovem opravdu velmi vkusně a sympaticky doprovázen Dagmar Bělíkovou, odpolední část pak rutinovaným moderátorem Karlem Hegnerem.
Není mým úmyslem rozebírat blíže hudební podání jednotlivých kapel. To je věc vkusu každého fanouška české dechovky. Mohu ale s klidným svědomím poznamenat, že byla posluchačům festivalu nabídnuta lidová hudba na velmi vysoké úrovni, jak v dopolední, tak odpolední části. V dopolední části na mne ovšem mimořádně zapůsobilo vystoupení dorostu Muťěňané-Čejkovjané pod dlouholetým vedením angažovaného Jaroslava Nováka, která se bezesporu ve srovnání s léty předchozími nápadně zlepšila. Stejného dojmu jsem nabyl u Veselé muziky Ratíškovice a k tomu citlivé podání Bludověnky a jejich "opečovaného" soudu. Za zmínku stojí i poznámka Antonína Pavluše, vedle kterého jsem chvíli seděl během vystopení Holanďanky. Cituji: "Na to, že jsou to inostránci, tak hrají výborně". Reagoval jsem pouze souhlasně přikývnutím, protože při natáční si do toho nemluvím.
K odpoledním formacím není co dodat. Vesměs se jedná o dechové hudby z velké "výkladní skříně", kultivující starou tradici. Prostě zkušení amatéři v "profesionálním rouchu". A přeci si z odpoledního programu dovolím poukázat na jednou výjimkou, týkající se sestavy členů dřívější Dolanky. Někdo (zapomněl jsem se dotázat KDO) měl geniální nápad, přemluvit tuto "neexistující kapelu" k "vystoupení po letech" a tím přispět ke "zpestření festivalu". To se mimořádně povedlo, neboť přednes kapely byl téměř identický jako před pěknou řádkou let. A to vše, jak mně bylo sděleno, asi po třech přípravných zkouškách. Musím zcela otevřeně doznat, že se mně až zatajil dech a zvlhly oči při přednesu "Ty moravské lúky", hudby a textu Slávka Smišovského, kterého jsem navštěvoval a dost dobře znal. Já nepociťoval žádný rozdíl mezi současným festivalovým přednesem a CD záznamem z let předchozích. Ani v nuancích. Skladba se nachází na CR "20 let: Dolanka - Muzikanti z Ratíškovic". Z doprovodného textu Stanislava Pěnčíka cituji jeho krásná úvodní slova:
"Jsou mísra na české a moravské mapě, která muzikou přímo voní. ..."
A to byla parta "Dolanky" před jejich výstupem naplněna značnými obavami "jak to vůbec dopadne", což mně zpěvačky po vystoupení doznaly. Mému "posudku" nnechtěly vůbec věřit. Musím jen doplnit, že Dolanka spolu s Mistříňankou patřily vždy ke kapelám, které mne hluboce oslovovaly.
K velmi vítaným a milým překvapením ze strany účinkujících jistě patří křehký hudební dorost. který vystoupení kapel vždy obohatí o novou "dimenzi". Tentokráte to byl zpěvácký přírůstek tříletého Adriána rodiny Moniky (zpěvařka) a Jána (tenor) Múdrých z Drietomanky a rodiny Horkých ze Stříbrňanky. Adrán sklidil za svůj okouzlující zpěv nějen bouřlivý potlesk publika, ale také velkého medvěda:-) (viz také videa).
Festival byl ukončen závěrečným kozertem všech zúčastněných kapel (jak někteří říkají "monsterkoncertem", což je v českém jazyce - dle mého - přímo ohyzdný výraz). Dirigoval Petr Voříšek z "Dolanky" a měl také být dirigován Josefem Ištvánkem. Josef Ištvánek nebyl ze zdravotních důvodů přítomen a tak převzal taktovku Antonín Pavluš.
Závěrem stojí jistě za zmínku pár slov na téma návštěvnost festivalu. Dalo by se říci, že se zde nikdo nedržel obvyklé "akademické čtvrthodinky" s ohledem na pozdní příchod. V Ratíškovicích platí zjevně "dechovácká dvouhodinka". Festival začal v 10 hodin. Teprve poté se tribuna fotbalového klubu Baník Ratíškovice začala poznenáhlu naplňovat. Po dvou hodinách byla pak zcela obsazena, včetně řady přistavěných lavic před tribunou. Návštěvnost festivalu, konservativně viděno, nijak nenasvědčovalo tzv. "úpadku zájmu" o dechovou hudbu. Já měl dokonce dojem, že na festival přišlo více lidí, než v letech předchozích. Tendence stoupající?
Na začátku odpoledního programu byl pokřtěn nový kalendář "Dechové orchestry / Blaskapellen 2019", který vydává Václav Hlaváček. Protože Vašek s jedním exemplářem myslel i na mne, je slušné za věnování poděkovat. - Fotky a všechna videa se nachází v albu.
- DE -
Erinnerung an Josef Novák
Erinnerung an den Festivlal-Mitbegründer und langjährigen Erzieher junger Musikanten Herrn Josef Novák, von dem die mährische Blasmusikgemeinde am 15. Mai 2018 am Friedhof von Ratíškovice Abschied nahm.
Am Sonntag, den 8. Juli 2018 entschloß ich mich wieder einmal nach einer llängeren Pause, einen "Blasmusik-Ausflug" in die mährische Region zu unternehmen. In eine Region, wo sich die Blasmusik einer großen Beliebtheit erfreut. Am Programm war dieses Mal der Besuch de traditionellen Blasmusikfestivals in Ratíškovice, das diesmal ein beachtenswertes, 50-jähriges Jubiläum seines Bestehens feierte. Das Wetter in Raťky", wie die Einheimischen die Ortsbezeichnung üblicherweise abkürzen, war - für die Gegend - beinahe herausragend perfekt. Den Festivalverlauf wurde durch die Wetter-Ungust in keiner Weise "getrübt".
Der Vormittag / Nachmittag des Festivals wurde mit der Festivalfanfare eröffnet. << links im Bild die bildhübsche Dagmar Bělíková, versierte Moderatorin des Vormittag-Segmentes.
Das Gesamtprogramm des Festivals war also in einen Vormittag und einen Nachmittag-Teil gegliedert. Im Vormittag-Segment traten die Blaskapellen Muťěňané-Čejkovjané, holländische Gäste Holanďanka, Mladá Muzika Šardice, Svatobořanka, Bludověnka sowie die beheimatete Veselá Muzika Ratíškovice auf. Am Nachmittag waren es bereits renomierte Blasformationen Mistříňanka, Stříbrňanka, Vlčnovjanka, Moravanka, Drietomanka und das Schlusslicht des Festivals gehörte der Crew Dolanka in der gleichen Besetzung wie in den aktiven Jahren.Die Blaskapelle Dolanka beendete offiziell ihre Tätigkeit an dieser Stelle am Blasmusikfestival im Jahre 2010 (von mir wird aber ihre damalige Internet-Präsenz in "eingefrorenem Zustand unter dolanka.dechovka.eu in der Sektion "Gone bands" weiter geführt). Das Vormittagsteil wurde mit Wort sehr sympathisch und geschickt durch Dagmar Bělíková begleitet, am Nachmittag ergriff das Wort der routinierte Moderator KarelHegner.
Im Weiteren ist es nicht meine Absicht, die musikalische Darbietung der einzelnen Blasformationen unter die Lupe zu nehmen. Das ist Geschenksache eines jeden Blasmusikfan. Ich kann aber mit ruhigem Gewissen bemerken, dass den Festivalbesuchern eine Blasmusik auf sehr hohem Niveau geboten wurde, sowohl im Vormittag- als auch im Nachmittag-Teil.
Im Vormittag-Segment beeindruckte mich persönlich der Auftritt des Jugendnachwuchses Muťěňané-Čejkovjané unter der Leitung des langjährig und stets engagierten Jaroslav Novák. Diese Formation hat sich zweifelsohne im Vergleich zu den vorangehenden Jahren auffallend verbessert. Den gleichen Eindruck gewann ich im Zusammenhang mit Veselá muzika Ratíškovice. Erwähnen muss ich auch die "einfühlsame" Präsenz von Bludověnka mit ihrem abgerundeten, "gepflegten" Sound. Nicht zuletzt ist auch die Bemerkung von Antonín Pavluš erwähnenswert, den ich auf der Tribüne besuchte und mit ihm gemeinsam den Auftritt von Holanďanka filmte. Beurteilung in seinen Worten: "Dafür, dass sie aus einem anderen Land kommen, spielen sie hier ausgezeichnet". Ich nickte nur, denn beim Aufnehmen rede ich mir nicht hinein:-)
Zu Nachmittags-Formationen ist nicht viel zu sagen. Es handelt sich durchgehend um Blaskapellen aus einer großen "Schaufenster". Es sind Blaskapellen, die eine alte Tradition gewissenhaft kultivieren. Man könnte es auch anders umschreiben; "Amateure mit Riesenerfahrungen im professionellem Gewand". Und doch erlaube ich mir aus dem Nachmittagsprogramm auf eine Ausnahme aufmerksam zu machen. Es betrifft die Mitglieder der eingegangenen Formation Dolanka. Irgendwer {ich vergaß, nachzufragen) hatte den genialen Einfall, die nicht mehr existierende Partie zum "Auftritt nach vielen Jahren" zu überreden und somit für eine willkommene Festivalabwechslung zu sorgen. Die Rechnung ist aus meiner Sicht blendend aufgegangen. Der Vortrag dieser Blaskapelle "nach vielen Jahren" war für mich gerade verblüffend und beinahe identisch wie um die Jahrtausendwende. Und das alles in allem, wie mir mitgeteilt wurde, nach drei hastigen Vorbereitungsproben. Ich muss ganz offen gestehen, dass mich dieser Auftritt ganz besonders beeindruckte. Feuchte Augen bekam ich bei "Ty moravské lúky", einem Stück, das die unverwechselbare Signatur vom unvergesslichen Slávek Smišovský trägt (Musik und Text). Für mein Empfinden gab es keinen Unterschied zwischen der um 2002 herum produzierten CD-Aufnahme und dem Live-Auftritt. (Das Stück findet man auf der CD "20 Jahre: Dolanka - Muzikanti z Ratíškovic"). Aus dem CD-Begleittext, den Stanislav Pěnčík "himself" verfasste, zitiere ich seine treffende Einleitungsworte:
"Es gibt Stellen auf der böhmischen und mährischen Landkarte, die nach Musik unmittelbar duften ..."
Dazu muss man noch sagen, dass in der Dolanka-Crew vor ihrem Auftritt beachtliche Zweifel herrschten, "wie's überhaupt ausgeht". Das haben mir die Sängerinnen nach dem Auftritt gestanden. Meiner unmittelbaren Beurteilung wollten sie keinen Glauben schenken. (Hier nur am Rande, dass mich Dolanka und Mistříňanka immer sehr tief ansprachen).
Zu sehr begrüßenswerten und willkommenen Überraschungen von der Seite der Mitwirkenden gehört zweifelsohne der zahrte musikalische Nachwuchs, den sie von Zeit zu Zeit mitbringen und damit den Auftritt um eine neue "Dimension" bereichern. Diesmal war es der musikalische Zuwachs des dreijährigen Adrián der Familie Monika (Sängerin) und Ján (Tenor) Múdry von Drietomanka sowie der Familie Horký von Stříbrňanka. Adrán erntete für seinen bezaubernden Gesang nicht nur einen stürmischen Beifal des Publikums, sondern auch einen Riesenbär und Schokolade:-) (S. auch Videos).
Das Blasmusikfestival ging mit einem Abschlusskonzert zu Ende, an dem alle Blaskapellen teilgenommen haben (Manche sagen auch "Monsterkonzert". Im Tschechischen ist es - meiner Ansicht nach - ein geradeaus hässlicher Ausdruck). Ehrendirigenten waren Petr Voříšek von Dolanka (vorgesehener Josef Ištvánek wurde aus Gesundheitsgründen verhindert) und Antonín Pavluš.
Abschließend vielleicht noch paar Worte zum Thema Festivalbesuch. Es ließe sich sagen, dass sich die Besucher nicht einmal um die so genante "akademische Viertelstunde" in Hinblick auf spätes Kommen gehalten haben:-) In Ratíškovice gilt offensichtlich "blasmusikalische Zweistunde". Das Festival begann um 10:00. Danach begann sich die Tribüne langsam zu füllen. Nach 2 Stunden war sie voll, inklusive alle Sitzbänke vor der Tribüne. Die Besucherzahl - konservativ geschätzt - deutete keinesfalls darauf hin, dass über ein "sinkendes Interesse an der Blasmusik" geredet werden kann. Ich hatte sogar den Eindruck gehabt, dass das diesjährige Festival mehr Besucher verzeichnete als manche Festivaljahre davor. Ist die Tendenz im Steigen begriffen?
Zu Beginn des Nachmittagsprogramms wurde der "neue" Kalender "Dechové orchestry / Blaskapellen 2019" aus der Taufe gehoben, der von Václav Hlaváček herausgegeben wird. Da Vašek mit einem Exemplar auch auf mich dachte, ist es angebracht, sich für seine Aufmerksamkeit zu bedanken. {Fotos und alle Videos findet man im Album.
www.dechovka.eu is archived regularly at the NATIONAL LIBRARY of CZECH REPUBLIC This site is in service to the community of bohemian brass culture since 2003 & The site offers info and goodies well over 100Gb curently
MUSIK VERBINDET VÖLKER
On Stage 
Kid´s songs 
)
Miloš Procházka slavil své 60. narozeniny ve velkém stylu jak jinak než hudebně. Před zaplněným hlediětěm Kyjovského letního kina mu přišli zahrát kapely, kterým Miloš svým širokým aktivním působením hodně dal i nadále dává: Dechové hudby Dambočanka, která si jej oblíbila ve funkci uměleckého vedoucího, Mistříňanka, kde Miloš dlouhá léta působil a Kumpanovi muzikanti, kteří by mez Miloše asi měli značně chudší spektrum repertoáru.
·
Na stránce úplně dole naleznete odkazy na slovník idiomů a dialektických pojmů užívaných v Rakousku, Čechách a na Moravě. Uvádím tyto odkazy proto, že i já sám těchto pojmů - sice zřídka, ale nicméně - zde na stránkých 
Jürgen Emser, ein besonderer Kenner und sehr engagierter Förderer der böhmischen Blasmusik in Deutschland ist am 9. Juli 2018 von uns gegangen. (S. auch Enthusiast 
Dopolední i odpolední část programu byla zahájena znělkou festivalu.