Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER

Pick of the Month

IN SPOTLIGHT, July 2015: Dychová hudba Krásinka / Blaskapelle Krásinka

- CZ -


Tentokráte se vypravím pomyslně do slovenské západní pohraniční oblasti v trenčínském regionu, kde se mezi kopečky Bílých Karpat tísní docela malá obec, Dolná Súča.  Je to oblast, která se pyšní nejen udržováním starých tradic, ale samosebou také péčí o dechovou hudbu. Tato obec  je domovinou nadšenců dechové hudby, kterým věnuji tento příspěvek.

kapm. KB

kapelník a zpěvák Karol Bariš

Dychová hudba Krásinka z Dolnej Súče patří k mladým formacím. Dechové seskupení, o kterém se rozepíši, vzniklo víceméně spontáně poté co se parta mladých dala dohromady, aby navázala na tradici dechové činnosti předchozích let. Název Krásinka bylo odvozeno od historicky významného kopce Krásin (516m.n.m.) s pozůstatky zříceniny  středověkého hradu, nacházející se západně v bezprostřední blízkosti obce. Pro domácí je to samosebou jedno z oblíbených turistických míst. Název si osvojily již dřívější dechové hudby, které vznikaly a zanikaly. Současníkům se vybavují zřetelně 70tá léta minulého století, kdy jejich předchůdci s názvem dechová hudba Krásinka již působili.

Protože se ale jen zřídka vedou historické záznamy čii archívy s ohledem na působení a dobový význam dechové hudby, lze bezpečně vycházet ze skutečnosti, že i před mnoha desetiletími v této oblasti dechové formace působily. (Ví se, že kupříkladu po 1. Světové válce zakládali vracející se vojenští muzikanti prakticky všude dechoví formace). Tam, kde se dechová hudba traduje, tam se také vždy najde někdo, kdo praktikuje výuku a dovede podnítit nadšení mládeže. V Dolní Súči to byli v posledních letech dvě osobnosti, Vladimír Vavra a Cyprián Vasko, kteří svým výrazným osobním angažmá dopomohli řadě mladých lidí získat vztah k lidové hudbě.


15tiletý es klarinetista Juraj Michálik
"prostě profi a sympaťák k tomu"

Kde je nadšení, je i láska k poctivé práci. Stačí se zaposlouchat do záznamů, které lze najít zde na mých stránkách či na veřejně přístupnách serverech, popřípadě - ještě lépe - si pořídit přímo od formace jejich první CD "Nad Krásinom" které natočili minulý rok. CD má nejen důstojný a smysluplný název, je nahráno velmi poctivě. Navíc má CD jasný koncepční charakter, skladby reprezentují obsahově i citově jejich domovinu.

  Žádný provoz kapely se neobejde bez nejméně tří  funkcí a to a) kapelníka, b) uměleckého vedoucího, který nese zodpovědnost za kvalitu kapely a c) organizační osobnosti, která zaopatřuje kapelu po  komunikační a propagační stránce.  Existují kapely kde je vše koncentrováno v jedné osobě. V Krásince mají úkoly rozdělené. Mimořádnou zásluhu za perfektním chodu kapely nese kapelník a zpěvák Karol Bariš. Karol dohlíží na celkovou vývojovou strategii kapely, financování, harmonické obsazení, disciplinu (docházka na zkoušky :-) Jeho  syn Jakub Bariš, který je na postu 1. křídlováka, "dohlíží" na hudební kvalitu.  O komunikaci s okolním světem a mediální prezentaci kapely se stará manažer a tenorista Jozef Čechovský. Krásinka má navíc to štěstí, že v osobnosti zpěvačky Moniky Michálikové má také skutečně reprezentativní, sympatickou moderátorku, která umí velmi přirozeně provázet programem.


Podání zpěváckého kvarteta si zaslouží obdiv, cítím se citově naprosto osloven. Z party muzikantů vyjmu - kvůli krátkosti - pouze jednoho a to es-klarinetistu  Juraije Michálika (viz. foto),  který mě zaujal nejen hudebním podáním, ale také očividně věkem. Navíc mně manažer Jozef Čechovský na Juraje "prozradil", že se již  věnuje i komponování. Tak to je paráda. U Micháliků musí mít tučné hudební zázemí, neboť i děvčata zpěvačky sestry dodávaji kapele líbivý "brus a třpyt" (nu dobře, hoši zpěváci také :-).

Vlevo: Cover 1.CD, natořené v polovině roku 2014

|800 sólista Jozef Zechel

 

|800 "Súčanskí mláděnci by sa oženíli,
keby, keby jim děučatá, keby jim děučatá tisíce nosíly,
ale že děučatá tisíce němajú,
preto, preto jim mláděnci, preto jim mláděnci srdiéčka nědájú" (5:22)

Křest 1.CD dechoví hudby Krásinka s hosty, sourozenci Baťkovými


Manažerovi Jozefu Čechovskému chci poděkovat touto cestou za jeho vstřícnost v souvislosti s mým dotazováním a opatřováním potřebných informací o kapele, rovněž také za CD, které mně jménem kapely dal k dispozici.

Celé formaci přeji především neutuchající nadšení do dalších let a posluchačům dechové hudby Krásinka z Dolnej Súče mnoho pěkných citových zážitků.

 

Distinct vocalists

Distinct tubists

Short portraits

Antonín Borovička

- CZ -



Antonín Borovička
* 4. 11. 1895 Davle u Prahy
† 3. 12. 1968 Davle u Prahy

Nejhezčí koutek


(komp. 1923)

"... nejhezčí koutek na světě znám,
tam chci býti s tebou docela sám,
tam chci tě míti jen pro sebe,
budeme žít svojí lásce,
ty pro mě, já pro tebe ..."

Antonín Borovička prožil v rodné Davli (jižně nedaleko Prahy) bezmála svůj celý život. Byl velmi talentovaný hudebník, skladatel, angažovaný hudební vychovatel a učitel, dlouholetý kapelník. Ve svých mladých letech se především jako autodidakt věnoval hudbě. Ovládal povícero nástrojů, na které se sám s velkou ctižádostí naučil hrát.
 
Se svými hudebními znalostmi a schopnostmi narukoval k vojsku jako hudebník. Válečné události tehdejší doby ale vedly k tomu, že v roce 1917 byl hudební útvar rozpuštěn. Borovička s ostatními byl přemístěn jako řadový voják na frontu u Terstu. Tam přišel Borovička během soubojů o pravou nohu. První světová válka poznamenala jeho životní osud. Jako mladý válečný invalida se vrátil do milované Davle.

Začal se naplno věnovat hudbě, která mu nyní skýtala smysl života. Stará, trvající láska k lidové hudbě a nezlomený životní optimizmus otevíraly Borovičkovi nové uspokojivé pole působnosti. V Davli posléze založil orchestr Vltavan, kterému stál v čele jako kapelník celých 40 let. Začal se také věnovat skladatelské činnosti a hudebnímu vyučování, zejména s myšlenkou doplňování řad v založeném orchestru. Ve vlastním životopisu uvádí, že napsal kolem 60ti skladeb. To ale "zamlčel" řadu skladeb, které byly nalezeny v jeho pozůstalosti (dalších asi 40 skladeb). Hudební nakladatelství Antonína Borovičky má v úmyslu postupně i tyto skladby zpřístupnit veřejnosti.

Antonín Borovička žil ve štastném manželství, z kterého vzešly dva potomci. Pocházel z chudých poměrů. Celý život zůstal milým a skromným člověkem, který rád pomohl kde mohl. Mezi muzikanty byl všude oblíben.

V jeho tvorbě se manifestuje nápaditost, originalita, hudební kouzlo. Borovičkovy skladby získaly svou melodičností mnoho příznivců dechovky po celé střední Evropě.