Udržet kapelu 40 let pohromadě není snadná věc. Patří k tomu daleko více než pouhé chvilkové nadšení povznést náladu během několika letních dnů. 40 let soustavného působení je podmíněno opravdovým nadšením a nevšedním oddáním pro veřejně prospěšnou činnost. Dechová formace zpravidla nehraje jen pro sebe, ale zastává v sociální struktuře společnosti na mnohé velmi důležité místo. Zejména na jižní Moravě je důležitým společenským, tmelícím faktorem.
Dechová hudba Lácaranka byla založena ještě během hluboké existence československého socializmu, Jednotných zemědělských družstev, Brigád socialistické práce a jiných, dnes již mladší generaci zcela neznámých pojmů. Bez nadšenců nefunguje nikde nic. Jedním z takových byl Metoděj Hanák, mladými hochy vzhledem k jeho věku nazýván "děda", který ve spolupráci s přáteli podnítil mládež k tomu, aby se věnovala tradiční lidové hudbě. V dechové formaci pod ustáleným označením Lácaranka se během minulých let vystřídalo mnoho instrumentalistů, zpěváků a nadšených organizátorů. Jeden z nich však nesl prapor identity osobně až do současných dnů a tím je Skladatel Pavel Svoboda / Komponist Pavel Svoboda, dnes na první trumpetě. Pavel Svoboda prošel vhodnou průpravou, věnoval a stále věnuje svůj skromný volný čas kompoziční činnosti. Pavlovy skladby hraje hodně kapel na Moravě, protože svou koncepcí a obsahem jsou poznamenány ryze moravským charakterem. Pavel se samozřejmě s charakterem jeho tvorby velmi úzce identifikuje.
Pavel je Moravák, skládá pro citlivou moravskou duši.
Jubilejní koncert v Kobylí u příležitosti 40. výročí úspěsného působení dechové hudby Lácaranka
Nemohu si odpustit poznámku ohledně akustiky kulturního domu v Kobylí. Vystoupení Lácaranky jsem tam navštívil před několika málo lety. Sál působí nejen pochmurně, ale také má schopnost jakési akustické nivelace (míchání vyšších a nižších tónů do jakési méně výrazné "mezi směsi"), přičemž směs tónů je spíše kdesi v hlubším spektru. Lácaranku jsem měl možnost slyšet i na jiných místech. Její podání jsem vždy pociťoval jako příjemně svěží a spektrálně vyvážené. Za povšimnutí stojí jistě také zpěvný doprovod Lácaranky, který je nápadně "odborně kultivovaný" a působí mimořádně příjemně. Lze snadno poznat, že se zpěvné podání u Lácaranky nepodceňuje a tradičně kultivuje.
Poděkování patří Pavlu Svobodovi za to, že na mě opět myslel a poskytl mně ze slavnostního večera DVD záznam jakož i poslední CD Lácaranky, které k výročí 40cátin natočili u Jaromíra Rajchmana v Dolních Bojanovicích.
Tož děvčata a chlapci ať vám nepovadne kytice elánu a mohli i nadále přinášet radost lidem vaší dobrou tradiční muzikou.
Na brzkou shledanou ... někde v "terénu".
- DE -
Eine Blaskapelle ganze 40 Jahre beisammen zu halten ist keine leichte Sache. Es gehört dazu viel, viel mehr dazu als nur eine kurzfristige, emotionale Begeisterung, einigen Zuhörern die Stimmung während einiger Sommertage zu heben. 4o Jahre eines fortwährenden Wirkens ist durch eine wirkliche Begeisterung und nicht alltägliche Hingabe bedingt, der Öffentlichkeit einen kulturell förderlichen Dienst zu erweisen. Wir wissen, eine Blaskapelle spielt kaum nur für sich selbst, so zu sagen im stillen Kämmerlein, sondern nimmt in der sozialen Struktur der Gesellschaft in mancher Hinsicht eine wichtige Stellung ein. Insbesondere in Südmähren gilt das bereits gesagte doppelt so viel, denn die Blasmusik stellt im Ortsleben eine besonders bedeutende, "kittende" Funktion ein.
Blaskapelle Lácaranka wurde zur Zeit des noch "tief" existierenden tschechoslowakischen Sozialismus gegründet, der überall anzutreffenden ROH´s (Revoluční Odborové Hnutí, zu Deutsch "Revolutionäre Gewerkschaftsbewegung") , JZD´s (Jednotné Zemědělské Družstvo, zu Deutsch Einheits-Landwirtschaftsvereinigung ") und BSPś ("Brigády socialistické práce", zu Deutsch "Brigaden der sozialistischen Arbeit") und anderen, der heutigen jungen Generation schon fast zur Gänze fremd klingenden Begriffen:-). Ohne Enthusiasten aber funktioniert nirgend etwas.
Einen solchen Enthusiasten in jener Zeit gab es in der Person des denkwürdigen Herrn Metoděj Hanák, von den Jungs im Bezug auf sein Alter "Opa" genannt. Hanák war in Zusammenarbeit mit seinen Freunden und Gleichgesinnten stets darauf aus, die Jugendlichen für die traditionelle Blasmusik zu begeistern, anzuhalten, organisatorisch zu unterstützen und zu führen. In der Blasmusikformation unter der sich stabilisierten Bezeichnung Lácaranka wechselte im Laufe der vergangenen Jahre eine Reihe von Instrumentalisten, Sängerinnen und Sängern sowie engagierten Organisatoren. Einer von ihnen allerdings hielt die Fahne der Identität als Person über all die vorbeihuschenden Jahre bis zur Gegenwart stets hoch: Skladatel Pavel Svoboda / Komponist Pavel Svoboda. Heute betreut je die 1. Trompete in der Formation. Pavel Svoboda absolvierte unter anderem auch eine geeignete Ausbildung und widmete und widmet sein musikalisches Talent auch der Kompositionstätigkeit. Pavel seine Stücke spielen viele mährische Blaskapellen. Kein Wunder. Seine Stücke tragen sowohl in ihrem Aufbau als auch dem Inhalt das Wasserzeichen des puren mährischen Charakters. Sein Schaffenswerk trägt das Identitätsmerkmal seiner selbst. Er ist ein gestandener Mährer und komponiert für die empfindliche mährische Seele.
Jubiläumskonzert in Kobylí anlässlich des 40. Jahrestages des erfolgreichen Wirkens der Blaskapelle Lácaranka
Was die akustische Beschaffenheit des Kulturhaues in Kobylí anlangt, kann ich doch nicht eine Bemerkung "unter den Teppich kehren". Einen Auftritt dieser Blaskapelle habe ich in diesem Raum schon vor einigen Jahren persönlich erlebt. Die Räumlichkeit wirkte auf mich nicht nur düster und wegen der mangelnden Lichtverhältnisse auch "leicht depressiv", sondern die Innenarchitektur schafft es, akustisch "nivellierend" zu wirken (Metapher aus der Kinderzeit: Man knetet verschiedene Plastilin-Farben zusammen, dunkle Farben /tiefe Töne/, helle Farben /hohe Töne/ ... und was bekommt man? Ja, eine farblich unausgeprägte Mischung.
Ich habe die Möglichkeit gehabt, die Blaskapelle Lácaranka auch andernorts zu hören. Ihre Interpretationsart empfand ich stets angenehm erfrischend, schmissig, und vom Soundspektrum ausgeglichen.
Für erwähnenswert halte ich auch die Gesangsbegleitung der Blaskapelle, die für mich auffallend "fachlich kultiviert" ist und wirkt sehr angenehm. E ist leicht zu erkennen, dass die Gesangsdarbietung in dieser Blaskapelle nicht unterschätzt wird und einer traditionellen Pflege unterliegt.
Hier bedanke ich mich bei Pavel Svoboda, dass er mit der DVD-Aufzeichnung sowie ihrer letzten CDAufnahme dachte und mir beide Tonträger zukommen ließ. Die CD zum 40. Jubiläum wurde im Tonstudio Jaromír Reichman aufgenommen.
Alsdann fesche Frajárky und Šohaji (Mädchen und Buben), möge euch der Blumenstrauß der Begeisterung nicht welken, damit ihr weiterhin mit ihrer guten traditionellen Musik den Menschen die Seelen mit Freude fühlen.
Ich freue mich auf ein baldiges Wiedersehen ... irgendwo beim eurem "Gastspiel".
Zdeněk Beneš je velmi citlivá muzikantská duše. Původem z Prahy, jižní Čechy mu ale učarovaly lepším vzduchem:-). Jeho velká láska je lidová hudba, zejména pak obohacování hudebních témat "litým" textem. Texty čerpá ze svých postřehů. Jeho senzibilní vnímavost jej těmito zásobuje takřka všude, kudy jde či jede (rád jezdí na motorce). Od roku 2007 je členem formace Veselky Ladislava Kubeše, kde hraje na trubku. Byl hnacím motorem spolu s Michalem Marešem při založení jihočeské dechové hudby Libkovanka v Libkově vodě jižně od Pelhřimova, v které je činný nejen jako hráč, ale o kterou se také umělecky a kapelnicky čile stará.
Napsal k písničkám od různých autorů řadu pěkných textů. Jeho profilové CD "Utíká to, utíká" vyšlo v Kubešově hudebním vydavatelství. Je především mnohým znám svým spoluautorstvím skladby Ladislava Kubeše st., "Moje česká vlast", kterou opatřil "na míru šitým" textem. Není nezajímavé si malounko přiblížit, za jakých náhodných okolností tato skvostná kompozice vznikla.
Zdeněk Beneš původně nabídl text k zhudebnění Adu Doškovi, vedle Ladislava Kubeše st., jednoho z dalších, předních jihočeských skladatelů, který s Kubešem udržoval přátelský vztah. Ada Doško komponoval k textu melodii, ale skladba byla patrně uložena do šuplíku. Beneš udržoval ale také stálý kontakt s Ladislavem Kubešem st., který neustále aktivně tvořil. A tak se stalo, že se Kubeš zmínil o svém hudebním novorozenci. Jednalo se o aranži lidového námětu, kterou Kubeš ale tak šikovně doplnil svým originálním způsobem, že byl z kompozice sám nadšen. Zdeněk Beneš projevenému nadšení Kubeše neodolal a ve svém mladistvém nadšení mu předložil text, který svého času nabídl i Doškovi. Kubeš si text přečetl a zjistil okamžitě, že text je na jeho novou skladbu bez nutnosti jakýchkoliv úprav jako šitý. Doškova velkorysost a dlouholeté přátelství z Kubešem usnadnily snadný zrod další jihočeské hudební perly, kterou známe jako "Moje česká vlast".
Skladatelelé
Ladislav Kubeš Sen. (1924-1998)
Ada Doško - (1937-1999)
textař Zdeněk Beneš
Zdeněk Beneš ist eine sehr sensible Musikanten-Seele. Dem Ursprung nach ist er ein Prager. Die Region Südböhmen hat ihn aber wegen der besseren Luft bezaubert und für sich gewonnen:-) Seine große Liebe ist die Volksmusik, insbesondere dann die Bereicherung der musikalischen Themen mit maßgeschneiderten Texten. Diese schöpft er aus seinen Beobachtungen. Seine sensible Aufnahmefähigkeit versorgt ihn mit Stoff praktisch überall, wo er geht oder fährt (er reist gern mit seinem Power-Motorrad). Seit 2007 gehört er zur Formation Veselka von Ladislav Kubeš, wo er Begleitung spielt. Gemeinsam mit MIchal Mareš war er das treibende Element bei der Gründung der südböhmischen Blaskapelle Libkovanka in Libkova voda südlich von Pelhřimov. In dieser Blaskapelle ist er nicht nur als Spieler tätig, sondern nimmt zugleich alle Agenden in künstlerischer bzw. organisatorischer Hinsicht wahr.
Er hat zahlreiche Kompositionen mehrerer Autoren mit einem harmonischen Text ausgestattet, Seine Profil-CD "Utíká to, utíká" ("Schnell vergeht die Zeit") erschien im Prager Musikverlag Kubeš. Zdeněk Beneš ist manchen vor allem durch seine Mitautorenschaft an der Komposition von Ladislav Kubeš Sen. "Mein böhmisches Heimatland" ("Moje česká vlast"), die er mit einem "maßgegossenen" Text versah. Es ist keinesfalls uninteressant, sich die näheren Umstände zu vergegenwärtigen, unter denen dieser musikalische Schatz entstand.
Zdeněk Beneš bot den fertigen Text zur Vertonung Ada Doško an, neben Ladislav Kubeš, einem weiteren vorrangigen südböhmischen Komponisten an, der, nebenbei bemerkt, mit Kubeš gut befreundet war. Ada Doško komponierte zu diesem Text eine Musik, aber die Komposition landete, sei es aus Versehen oder anderen Gründen, vermutlich in der Schublade. Beneš unterhielt aber auch freundschaftliche Beziehungen mit Kubeš, der fortwährend aktiv komponierte. Und so kam es, dass Kubeš bei einer Gelegenheit sein soeben neugeborenes Werk erwähnte. Es ging um ein Arrangement eines Volkslied-Thema, das Kubeš um eigene Einfälle bereicherte. Das "Neugeborene" gefiel dem Komponist so sehr, dass er selbst begeistert war. Beneš konnte dieser Begeisterung nicht widerstehen und in seiner jugendlichen Begeisterung legte den Text vor, den er seiner Zeit auch Doško vorlegte. Kubeš las den Text durch und stellte augenblicklich fest, dass der Text zu der neu entstandenen Komposition wie gegossen passt. Sowohl Doško seine gelebte Großzügigkeit als auch die langjährige Freundschaft zu Kubeš ermöglichten die glatte Geburt einer weiteren südböhmischen musikalischen Perle, die wir nun als "Moje česká vlast" kennen.
Komponisten
Ladislav Kubeš Sen. (1924-1998)
Ada Doško - (1937-1999)
Texter Zdeněk Beneš
CD "Utíká to, utíká"
("Zeit vergeht ...")
Zum 50-sten Geburtstag des Texters
Zdeňk Beneš Musikverlag Kubeš
Prag 2009
MUSIK VERBINDET VÖLKER
On Stage 
Kid´s songs 
Udržet kapelu 40 let pohromadě není snadná věc. Patří k tomu daleko více než pouhé chvilkové nadšení povznést náladu během několika letních dnů. 40 let soustavného působení je podmíněno opravdovým nadšením a nevšedním oddáním pro veřejně prospěšnou činnost. Dechová formace zpravidla nehraje jen pro sebe, ale zastává v sociální struktuře společnosti na mnohé velmi důležité místo. Zejména na jižní Moravě je důležitým společenským, tmelícím faktorem.
