Udržet kapelu 40 let pohromadě není snadná věc. Patří k tomu daleko více než pouhé chvilkové nadšení povznést náladu během několika letních dnů. 40 let soustavného působení je podmíněno opravdovým nadšením a nevšedním oddáním pro veřejně prospěšnou činnost. Dechová formace zpravidla nehraje jen pro sebe, ale zastává v sociální struktuře společnosti na mnohé velmi důležité místo. Zejména na jižní Moravě je důležitým společenským, tmelícím faktorem.
Dechová hudba Lácaranka byla založena ještě během hluboké existence československého socializmu, Jednotných zemědělských družstev, Brigád socialistické práce a jiných, dnes již mladší generaci zcela neznámých pojmů. Bez nadšenců nefunguje nikde nic. Jedním z takových byl Metoděj Hanák, mladými hochy vzhledem k jeho věku nazýván "děda", který ve spolupráci s přáteli podnítil mládež k tomu, aby se věnovala tradiční lidové hudbě. V dechové formaci pod ustáleným označením Lácaranka se během minulých let vystřídalo mnoho instrumentalistů, zpěváků a nadšených organizátorů. Jeden z nich však nesl prapor identity osobně až do současných dnů a tím je Skladatel Pavel Svoboda / Komponist Pavel Svoboda, dnes na první trumpetě. Pavel Svoboda prošel vhodnou průpravou, věnoval a stále věnuje svůj skromný volný čas kompoziční činnosti. Pavlovy skladby hraje hodně kapel na Moravě, protože svou koncepcí a obsahem jsou poznamenány ryze moravským charakterem. Pavel se samozřejmě s charakterem jeho tvorby velmi úzce identifikuje.
Pavel je Moravák, skládá pro citlivou moravskou duši.
Jubilejní koncert v Kobylí u příležitosti 40. výročí úspěsného působení dechové hudby Lácaranka
Nemohu si odpustit poznámku ohledně akustiky kulturního domu v Kobylí. Vystoupení Lácaranky jsem tam navštívil před několika málo lety. Sál působí nejen pochmurně, ale také má schopnost jakési akustické nivelace (míchání vyšších a nižších tónů do jakési méně výrazné "mezi směsi"), přičemž směs tónů je spíše kdesi v hlubším spektru. Lácaranku jsem měl možnost slyšet i na jiných místech. Její podání jsem vždy pociťoval jako příjemně svěží a spektrálně vyvážené. Za povšimnutí stojí jistě také zpěvný doprovod Lácaranky, který je nápadně "odborně kultivovaný" a působí mimořádně příjemně. Lze snadno poznat, že se zpěvné podání u Lácaranky nepodceňuje a tradičně kultivuje.
Poděkování patří Pavlu Svobodovi za to, že na mě opět myslel a poskytl mně ze slavnostního večera DVD záznam jakož i poslední CD Lácaranky, které k výročí 40cátin natočili u Jaromíra Rajchmana v Dolních Bojanovicích.
Tož děvčata a chlapci ať vám nepovadne kytice elánu a mohli i nadále přinášet radost lidem vaší dobrou tradiční muzikou.
Na brzkou shledanou ... někde v "terénu".
- DE -
Eine Blaskapelle ganze 40 Jahre beisammen zu halten ist keine leichte Sache. Es gehört dazu viel, viel mehr dazu als nur eine kurzfristige, emotionale Begeisterung, einigen Zuhörern die Stimmung während einiger Sommertage zu heben. 4o Jahre eines fortwährenden Wirkens ist durch eine wirkliche Begeisterung und nicht alltägliche Hingabe bedingt, der Öffentlichkeit einen kulturell förderlichen Dienst zu erweisen. Wir wissen, eine Blaskapelle spielt kaum nur für sich selbst, so zu sagen im stillen Kämmerlein, sondern nimmt in der sozialen Struktur der Gesellschaft in mancher Hinsicht eine wichtige Stellung ein. Insbesondere in Südmähren gilt das bereits gesagte doppelt so viel, denn die Blasmusik stellt im Ortsleben eine besonders bedeutende, "kittende" Funktion ein.
Blaskapelle Lácaranka wurde zur Zeit des noch "tief" existierenden tschechoslowakischen Sozialismus gegründet, der überall anzutreffenden ROH´s (Revoluční Odborové Hnutí, zu Deutsch "Revolutionäre Gewerkschaftsbewegung") , JZD´s (Jednotné Zemědělské Družstvo, zu Deutsch Einheits-Landwirtschaftsvereinigung ") und BSPś ("Brigády socialistické práce", zu Deutsch "Brigaden der sozialistischen Arbeit") und anderen, der heutigen jungen Generation schon fast zur Gänze fremd klingenden Begriffen:-). Ohne Enthusiasten aber funktioniert nirgend etwas.
Einen solchen Enthusiasten in jener Zeit gab es in der Person des denkwürdigen Herrn Metoděj Hanák, von den Jungs im Bezug auf sein Alter "Opa" genannt. Hanák war in Zusammenarbeit mit seinen Freunden und Gleichgesinnten stets darauf aus, die Jugendlichen für die traditionelle Blasmusik zu begeistern, anzuhalten, organisatorisch zu unterstützen und zu führen. In der Blasmusikformation unter der sich stabilisierten Bezeichnung Lácaranka wechselte im Laufe der vergangenen Jahre eine Reihe von Instrumentalisten, Sängerinnen und Sängern sowie engagierten Organisatoren. Einer von ihnen allerdings hielt die Fahne der Identität als Person über all die vorbeihuschenden Jahre bis zur Gegenwart stets hoch: Skladatel Pavel Svoboda / Komponist Pavel Svoboda. Heute betreut je die 1. Trompete in der Formation. Pavel Svoboda absolvierte unter anderem auch eine geeignete Ausbildung und widmete und widmet sein musikalisches Talent auch der Kompositionstätigkeit. Pavel seine Stücke spielen viele mährische Blaskapellen. Kein Wunder. Seine Stücke tragen sowohl in ihrem Aufbau als auch dem Inhalt das Wasserzeichen des puren mährischen Charakters. Sein Schaffenswerk trägt das Identitätsmerkmal seiner selbst. Er ist ein gestandener Mährer und komponiert für die empfindliche mährische Seele.
Jubiläumskonzert in Kobylí anlässlich des 40. Jahrestages des erfolgreichen Wirkens der Blaskapelle Lácaranka
Was die akustische Beschaffenheit des Kulturhaues in Kobylí anlangt, kann ich doch nicht eine Bemerkung "unter den Teppich kehren". Einen Auftritt dieser Blaskapelle habe ich in diesem Raum schon vor einigen Jahren persönlich erlebt. Die Räumlichkeit wirkte auf mich nicht nur düster und wegen der mangelnden Lichtverhältnisse auch "leicht depressiv", sondern die Innenarchitektur schafft es, akustisch "nivellierend" zu wirken (Metapher aus der Kinderzeit: Man knetet verschiedene Plastilin-Farben zusammen, dunkle Farben /tiefe Töne/, helle Farben /hohe Töne/ ... und was bekommt man? Ja, eine farblich unausgeprägte Mischung.
Ich habe die Möglichkeit gehabt, die Blaskapelle Lácaranka auch andernorts zu hören. Ihre Interpretationsart empfand ich stets angenehm erfrischend, schmissig, und vom Soundspektrum ausgeglichen.
Für erwähnenswert halte ich auch die Gesangsbegleitung der Blaskapelle, die für mich auffallend "fachlich kultiviert" ist und wirkt sehr angenehm. E ist leicht zu erkennen, dass die Gesangsdarbietung in dieser Blaskapelle nicht unterschätzt wird und einer traditionellen Pflege unterliegt.
Hier bedanke ich mich bei Pavel Svoboda, dass er mit der DVD-Aufzeichnung sowie ihrer letzten CDAufnahme dachte und mir beide Tonträger zukommen ließ. Die CD zum 40. Jubiläum wurde im Tonstudio Jaromír Reichman aufgenommen.
Alsdann fesche Frajárky und Šohaji (Mädchen und Buben), möge euch der Blumenstrauß der Begeisterung nicht welken, damit ihr weiterhin mit ihrer guten traditionellen Musik den Menschen die Seelen mit Freude fühlen.
Ich freue mich auf ein baldiges Wiedersehen ... irgendwo beim eurem "Gastspiel".
Skladatel Antonín Michna
3.6.1920, Vrbice
19.12.2000, Vrbice
Autentický hlas Antonína Michny
"Už naši dědové vyprávjali nám, že Vrbica a Velké Bílovice se od nepaměti zvaly na hody a nikdo z nich si nepamatuje, že by se mezi sebú pobili
...
vydržte rodáci z obou dědin
v tejto krásnej tradici."
Tušení
hudba, text Antonín Michna
umělecký vedoucí
Antonín Michna
hraje a zpívá dechová hudba Dubňanka
MC - Rodný dům
natočeno v
brněnském rozhlasu 1998
Antonín Michna byl veselý člověk, srandista, který měl k lidem a životu velmi blízko. Miloval lidovou muziku, tradice a folklor. Byl to člověk, který roztrušoval veselou náladu, kam jen vkročil. Především byl ale výborným muzikantem, jakého mohl stvořit jen folklor a prostředí na jižní Moravě.
Rodiče v jeho mladistvých letech o zjevném sklonu k muzice nechtěli ani slyšet. Musel se proto vyučit krejčím, řemeslu s tzvn. "zlatým dnem". Muzika zůstala pro Antonína ovšem celý život neutuchajícím magnetem. Se zápalem se učil hrát na housle, což bylo vždy považovalo za fundovanou průpravu. Na počátku svých 20ti let odešel do Brna, které vábilo svými nesčetnými hudebními aktivitami. Tam založil ve svých 26ti letech orchestr Morava. S tímto tělesem působil deset let. Následovalo založení početnějšího, 26ti členného zábavného orchestru, s kterým až do roku 1985 procestoval celou republiku a navštívil spoustu zahraničních zemí s více než úctyhodnými 7000 velmi pestrými vystoupeními.
S komponováním započal ve svých 20ti letech. Jeho prvotiny vycházely již v roce 1943 v nakladatelství Jaroslava Stožického v Brně. Vydání prvních skladeb bylo jistě silnou motivací věnovat se skladatelské činnosti. Ve svých 50ti letech dosáhl značné vyzrálosti v kompoziční práci. Využíval při tom všech svých dosavadních zkušeností a čerpal především z jeho původního, rodného Vrbického prostředí, jemu blízké jižní části moravského Slovácka. A kolik kompozic zanechal? Čert ví. Bude jich bohatě více než sto. K většině skladeb psal i svůj text. Jeho skladby jsou objevovány a hrány dechovými formacemi po celé Evropě.
Od roku 1989 až do svého odchodu do "muzikantského nebe", jak se mezi moravskými muzikanty říká, v roce 2000 působil Antonín Michna jako umělecký vedoucí v kapele Dubňanka. Dubňanka natočila za jeho působení dva MC nosiče, které obsahují stěžejně jeho kompozice. Tyto nosiče již nejsou dostupné. Současný kapelník Dubňanky Ing. Petr Kadaňka mně ale na mé naléhavé přání poskytl kopie těchto studiových záznamů, z nichž zde uvádím ukázky. Petr mně přislíbil i další fotografie Antonína Michny, které bych na tomto místě rád uvedl, jakmile je dostanu.
Děkuji redaktorovi Václavu Kováři z rozhlasu Proglas za manuskript k vysílání "Medailon skladatele Antonína Michny" z 30. 10. 2008, který mně dal k dispozici a z kterého jsem zde také čerpal.
- DE -
Komponist Antonín Michna
3.6.1920, Vrbice
19.12.2000, Vrbice
Authentische Stimme von
Antonín Michna
"Schon unsere Opas erzählten uns, dass Vrbica und Velké Bílovice seit Urgedenken gegenseitig zu Hody einluden und niemand kann sich erinnern, dass jemals dabei zu Raufereien gekommen wäre
...
erhaltet Gebürtige von beiden Orten diese schöne Tradition aufrecht."
Vorahnung / Tušení
Musik, Text Antonín Michna
künstlerischer Leiter
Antonín Michna
es spielt
Blaskapelle Dubňanka
MC - Geburtshaus / Rodný dům
aufgenommen im
Tonstudio des
Brünner Rundfunks 1998
Antonín Michna war eine heitere Seele, Spaßmacher, der zu den Menschen und zum Leben sehr nah hatte. Er liebte die Volksmusik, Folklore und gelebte Tradition. Er war ein Mensch, der überall heitere Stimmung verbreitete, wo er nur seinen Fuß setzte. In erster Linie war er aber ein ausgezeichneter Musikant, den vermutlich nur die Folklore-Umgebung in Südmähren hervorbringen konnte.
Die Eltern wollten über die Neigung zur Musik in seinem Jugendalter gar nichts wissen. Er musste daher den Beruf eines Schneiders erlernen, einem Handwerk mit so genanntem "goldenen Boden". Die Musik übte bei Antonín sein ganzes Leben eine magische Anziehungskraft aus. Mit Begeisterung erlernte er das Geigenspiel, was als eine fundierte musikalische Basis angesehen war. Am Anfang seiner 20 Jahre ging er nach Brünn, einer Stadt, die mit ihren zahlreichen musikalischen Aktivitäten jeden Musikliebenden anzog. Dort gründete er in seinen 26 Jahren das Orchester Morava. Mit diesem Klangkörper wirkte er ganze 10 Jahre. Es folgte die Gründung eines neuen, an Besetzung zahlreicheren Unterhaltungsorchesters mit 26 Mitgliedern. Mit dem Letzteren bereiste er beinahe alle Ecken der Heimat sowie zahlreiche Länder im Ausland mit einem sehr bunten Auftritts-Programm, das mehr als 7000 Mal gespielt wurde.
Mit der Kompositionstätigkeit begann Antonín Michna zu Beginn seiner Zwanziger. Bereits die ersten Kompositionen wurden im Brünner Verlag Jaroslav Stožický im Jahre 1943 herausgegeben. Die Herausgabe seiner Erstlingswerke war für ihn ganz bestimmt mit einer starken Motivation verbunden, in dieser Tätigkeit fortzufahren. In seinen 50er Jahren erreichte er in der Kompositionstätigkeit eine beachtliche Reife. Er griff dabei auf seine bisherigen, reichen Erfahrungen zurück und thematisch schöpfte vor allem aus seiner ursprünglichen, Geburtsumgebung Vrbice, einer südmährischen Landesregion, zu der er ein besonderes emotionales Nahverhältnis hatte. Und wie viel Stücke umfasst seine Schaffungsperiode? Der Teufel wird´s wissen. Die Summe dürfte aber reichlich jenseits der 100er Marke liegen. Zu den meisten Kompositionen verfasste er auch einen eigenen Text. Seine Stücke werden von Blaskapellen in ganz Europa "entdeckt" und gespielt.
Ab dem Jahr 1989 bis zu seinem Abgang in den "Musikantenhimmel" - wie es unter den mährischen Musikanten stets heißt - im Jahre 2000, wirkte Antonín Michna als künstlerischer Leiter in der Blaskapelle Dubňanka. Diese Blaskapelle produzierte während dieser Zeit zwei MC-Tonträger, die fast zur Gänze seine Kompositionen enthalten. Diese MC´s sind nicht mehr erhältlich. Der gegenwärtige Kapellmeister Ing. Petr Kadaňka hat mir aber Dankenswerterweise auf meine dringende Bitte Kopien von diesen Studio-Aufzeichnungen zur Verfügung gestellt, aus denen ich hier Kostproben anbiete. Petr sicherte mir auch weitere Fotos von Antonín Michna zu, die ich an dieser Stelle gerne unterbringen würde, sobald ich diese erhalte.
Ich bedanke mich beim Redakteur Václav Kovář von der Rundfunkstation Proglas für die Bereitstellung seines Manuskriptes, das er für die von ihm gestaltete und am 30. 10. 2008 ausgestrahlte Sendung "Medaillon des Komponisten Antonín Michna" benutzte, aus dem ich hier auch schöpfte.
MUSIK VERBINDET VÖLKER
On Stage 
Kid´s songs 
Udržet kapelu 40 let pohromadě není snadná věc. Patří k tomu daleko více než pouhé chvilkové nadšení povznést náladu během několika letních dnů. 40 let soustavného působení je podmíněno opravdovým nadšením a nevšedním oddáním pro veřejně prospěšnou činnost. Dechová formace zpravidla nehraje jen pro sebe, ale zastává v sociální struktuře společnosti na mnohé velmi důležité místo. Zejména na jižní Moravě je důležitým společenským, tmelícím faktorem.
