Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
 
-------- Vlajky --------
živá tradice v domovině, Evropě a ve světě --- living tradition at home, Europe and in the world --- lebende Tradition in Heimat, Europa und der Welt
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet   MUSIC UNITES NATIONS   Hudba spojuje / Musik verbindet   MUSIK VERBINDET VÖLKER
 

"Je to lid, který hudbu vytváří. My hudebníci ji pouze aranžujeme."    "Es ist das Volk, das die Musik schafft. Wir Musiker arrangieren sie nur." -- Michail Iwanowitsch Glinka, (1804 - 1857)

Listopad/November 2010: Dechová hudba Žadovjáci

-INFO-   Beiträge tschechisch und deutsch -CZ-  -DE- Články v češtině a v němčině.   -INFO-
dechová hudba Žadovjáci
dechová hudba s hlubokými kořeny v místních tradicích
/
Blaskapelle Žadovjáci
Blasmusik mit tiefen Wurzeln in der regionalen Tradition

Tento měsíc soustředím mou pozornost na oblast Slovácka, která na poměrně malé zeměpisné ploše doslova překypuje lidovou kulturou a dechovkovými tradicemi. Budu se myšlenkově pohybovat v blízkosti kulturního epicentra Slovácka, Kyjova. Každá obec má v této oblasti svůj jedinečný charakter, těžce zde hledat hluchá místa bez muzikantů a dechové hudby. 

Zavítám to Žádovic, rodné obce pana učitele Josefa Frýborta, který celý svůj život příkladným způsobem zasvětil propagaci dechové hudby v tomto regionu. V Žádovicích se také setkávám s velmi známou dechovou hudbou, která svým dlouholetým a angažovaným působením nejen v moravském regionu, ale i za hranicemi vlasti silnou měrou přispívá k životaschopnosti české dechové hudby. Tento měsíc je mé pojednání věnováno dechové hudbě Žadovjáci, ano, jak jinak, ze Žádovic. ...



Dechová hudba Žadovjáci slavila tento rok 55té  jubileum své aktivní činnosti. Je to pozoruhodně dlouhá doba, po kterou tato kapela svým projevem na nesčíslných vystoupeních obohacovala lidská srdce, lidem přinášela radost při nejrůznějších příležitostech. Žadovjáci vystupovali a vystupují pravidelně nejen na festivalech, přehlídkách, hodech, ale také při nejrůznějších malých či velkých svátečních příležitostech. Svým charakteristickým, nenapodobitelným projevem si tato formace získala mnoho příznivců po celé Evropě. V Holansku dokonce, jak se domnívám i mnoho mimořádných nadšenců.
 

Pamětní list, 50 let Žadovjáků
Pamětní list obce Žádovice
k 50-tému výročí
v rukou kapelníka Ladislava Svobody
(foto jsem pořídil v KD Hodonín, listopad 2005)
/
Gedenkurkunde der Gemeinde Žádovice
zum 50-sten Jubiläum
in Händen von Kplm. Ladislav Svoboda
(aufgenommen in KD Hodonín, November 2005)
(click to enlarge)

Od založení kapely v roce 1955 prošlo touto formací několik hudebníků, v kapele se ovšem stále nachází ještě někteří zakladatelé. Antonín Krist zastupoval funkci kapelníka celých 20 let a spolu s Milošem Machkem dovedl kapelu v roce 1978 k prvenství v soutěži o Zlatou křídlovku v Českých Budějovicích (viz. také Seznam vítězů v soutěži "Zlatá křídlovka"). Co se týče obsazení, mohou se Žadovjáci pochlubit generační raritou. Hrají v ní Kristi třech generací: Antonín Krist, syn Petr Krist st. a vnuk Petr Krist ml., poslední dva dokonce tvořící tenorové duo. V současné době je velmi vítaným hostem Zbyněk Bílek na první křídlovce, který svým osobytým, procítěným podáním hudební charakter kapely ještě více zvýrazňuje. Kapela je doprovázena obligátním zpěvem, který tvoří kvartet, sestávající ze zpěváků  Olgy Baričičové, Blanky Heikenwälderové (která převzala post Lenky Králové), Pavla Růžičky a kmenové legendy Miroslava Surky. Miroslav působí v kapele od samého počátku, nejdříve jako křídlovák, pak ale našel blíže ke zpěvu a jako konferancier kapelu také při vystoupení představuje a programem provází. Dechová hudba Žadovjáci je úzce spjata s osobností Ladislava Svobody, B klarinetysty formace, který po více než dvacet let jako kapelník a umělecký vedoucí udává směr a dbá o vysokou hudební úroveň, kterou si kapela za léta své existence vypracovala.

Repertoár kapely je značně pestrý. Jsou v něm ovšem v silné míře zastoupeny skladby moravských skladatelů, patrnou blízkost lte vycítit mimo jiné k Antonínu Žváčkovi. Součástí repertoáru je samosebou nejen česká dechová literatura, ale i populární či swingové melodie a solové skladby. Kapela také velmi ráda sáhne ke kompozicím novějšího data, která zatím nejsou zcela v širokém oběhu. Je dlužno dodat, že i současný kapelník občas zaznamená své vlastní nápady do notové osnovy, které jak patrno oslovují příznivce dechové hudby i mimo domovinu.

Dechová hudba Žadovjáci je dechovkové veřejnosti známa nejen z mnoha festivalů a již zmíněných vystoupení, ale také z rozhlasového a televizního vysílání a řady vystoupení po celé vlasti a v zahraničí. Formace během své 55tileté existence zachytila svou tvůrčí a interpretační činnost na mnoha různých tonových nosičích počínaje gramodeskami až po současná CD.

V roce 2005 slavila kapela v Hodonínském domu kultury spolu s dechovou hudbou Šohajka své kulaté 50-tiny. Přišlo mnoho lidí. Dostavili se i zástupci obce Žádovice a předali Žadovjákům čestné uznání za jejich dlouholetou prospěšnou agitaci pro obec. Starosta obce předal Ladislavu Svobodovi Pamětni list, na kterém je zaznamenáno:

"Zastupitelstvo obce Žádovice
uděluje
dechové hudbé Žadovjáci
Pamětní list
za reprezentaci obce
u příležtosti 50-tého výročí založení dechové hudby.
"
(obraz vpravo)


A to nejcennější na závěr. Žadovjáci byli vždy a jsou nadále věrni své kolébce, lidově hudebním tradicím jejich rodného kraje. Kraje, který je formoval a který z nich Žadovjáky udělal.

Blaskapelle Žadovjáci

 

Žádovice

In diesem Monat konzentriere meine Aufmerksamkeit auf das Gebiet der Mährischslowakei, das auf einer  verhältnismäßig kleinen Fläche von Volksmusik und Blasmusiktraditionen glatt überquellt. Gedanklich werde ich mich in der Nähe des kulturellen Epizentrums der Mährischslowakei, der Stadt Kyjov, bewegen. Jede Ortschaft hat in diesem Landstrich ihren einzigartigen Charakter, schwerlich wird man in dieser Gegend „taube Stellen“ ohne Musikanten, ohne Blasmusik finden.

Ich kehre in den Ort Žádovice ein, den Geburtsort des Lehrers Herrn Josef Frýbort, der auf beispielhafte Art sein ganzes Leben der Verbreitung und Pflege der Blasmusik in dieser Region widmete. In Žádovice begegnet mir eine sehr bekannte Blaskapelle, die mit ihrer langfristigen, engagierten Wirkung  nicht nur in Mähren, aber auch weit weg über die Heimatgrenzen mit einem starken Maß zur Lebensfähigkeit der böhmischen Blasmusik beiträgt. Diesen Monat ist meine Abhandlung der Blaskapelle Žadovjaci, ja, aus Žádovice, wie sonst, gewidmet.

Die Blaskapelle Žadovjaci feierte dieses Jahr ihr 55-jähriges Jubiläum ihrer aktiven Tätigkeit. Es ist eine beachtlich lange Zeit, während der diese Blaskapelle mit ihrer öffentlichen Präsenz bei unzähligen Auftritten menschliche Herzen mit der Volksmusik bereicherte, bei verschiedensten Anlässen den Menschen Lebensfreude spendete. Die Blaskapelle trat auf und beteiligt sich weiterhin an Festivals,  traditionellen Volksfesten, bei feierlichen Gelegenheiten unterschiedlichen Umfanges.  Mit ihrem einmaligen musikalischen Ausdruck gewann diese Formation viele Anhänger in ganz Europa. In Holland sogar, wie ich vermute, auch viele besondere Enthusiasten.

Von der Gründung der Blaskapelle im Jahre 1955 wechselten einige Musiker die Posten in dieser Formation, doch in der Blaskapelle gibt es noch heute einige von denen, die bei der Gründung mit dabei waren. Antonín Krist  hatte ganze 20 den Posten des Kapellmeisters inne und gemeinsam mit Miloš Machk brachte die Blaskapelle im Jahre 1978 zur höchsten Anerkennung im Wettbewerb um das Goldene Flügelhorn in České Budějovice (s.a. Goldenes Flügelhorn, Ergebnisübersicht). In Hinblick auf die Besetzung kann sich die  Blaskapelle Žadovjaci einer Generationsrarität rühmen.  In der Formation spielen nämlich drei Mitglieder der Familie Krist von drei Generationen: Antonín Krist, sein Sohn Petr Krist Sen. und der Enkel Petr Krist Jun., die letzten Zwei bilden sogar das Tenorduo.  In der Gegenwart ist Zbyněk Bílek am ersten Flügelhorn ein willkommener Gast, der durch seine individuelle, gefühlsbetonte Darbietung das musikalische Profil der Blaskapelle noch mehr verdeutlicht. Die Blaskapelle wird vom obligaten Gesangsquartett  begleitet, bestehend aus den Sängerinnen und Sängern Olga Baričičová, Blanka Heikenwälderová (die den Posten nach Lenka Králová übernahm), Pavel Růžička und der Žadovjaci-Legende Miroslav Surka.

Žadovjáci, zpěv
Die Blaskapelle Žadovjaci in Hodonín 2005
(v.l.) Lenka Králová, Mirek Surka,
Pavel Svoboda, Olga Baričičová
(click to enlarge)

Miroslav wirkt in der Blaskapelle von allem Anfang an, zuerst als Flügelhornist, später  aber fand er näher zum Gesang.  Darüber hinaus  übernimmt er als Moderator in der Regel die Präsentation der  Blaskapelle und führt  mit Begleitwort durch das Programm.  Die Blaskapelle Žadovjaci ist mit der Persönlichkeit Ladislav Svoboda eng verknüpft, dem B-Klarinettisten der Formation, der nun mehr als 20 Jahre als Kapellmeister und künstlerischer Leiter die Ausrichtung der Blaskapelle bestimmt und dafür sorgt, dass sich die Blaskapelle das über viele Jahre erarbeitete hohe musikalische Niveau beibehält.

Das Repertoire der Blaskapelle ist sehr bunt und breitgefächert. Den entscheidenden Teil bilden jedoch Werke mährischer Komponisten, eine spürbare Nähe zu Antonínu Žváček lässt sich feststellen. Zum Bestandteil des Repertoires gehört selbstverständlich nicht nur böhmische Blasmusikliteratur,  aber auch Kompositionen aus dem Pop- und Swing-Bereich sowie Kompositionen für Soloinstrumente. Es lässt sich beobachten, dass die Blaskapelle auch gerne zu Kompositionen recht frischen Entstehungsdatums greift, die noch nicht in den Umlauf gelangt sind.  Es darf nicht unerwähnt bleiben, dass auch der Kapellmeister Ladislav selbst gerne seine eigenen musikalischen Einfälle in Notenschrift zu Papier bringt, die auch Blasmusikanhänger, wie man sieht, außerhalb der Heimat ansprechen.

Die Blaskapelle Žadovjaci ist der blasmusikalischen Community nicht nur aus Festivals und sonstigen öffentlichen Auftritten bekannt, sondern auch aus Rundfunk- und Fernsehsendungen sowie zahlreichen Auftritten an vielen Orten der Heimat und im Ausland. Die Formation hielt ihre schöpferische und interpretatorische Tätigkeit während der 55-jährigen Existenz auf vielen Tonträgern fest, angefangen von Schallplatten bis zu gegenwärtigen CDs und DVDs.

Im Jahre 2005 feierte die Blaskapelle im Kulturhaus Hodonín gemeinsam mit der Blaskapelle Šohajka ihren runden Fünfziger. Es kamen viele Leute. Anwesend war auch eine Vertreterabordnung der Gemeinde Žádovice, die der Blaskapelle Žadovjaci eine Anerkennung für ihre langjährige, für die Gemeinde förderliche Werbung überbrachte. Der Bürgermeister überreichte Ladislav Svoboda die Gedenksurkunde mit folgendem Inhalt:
 

Die Vetretung der Gemeinde Žádovice
erteilt der
Blaskapelle Žadovjaci
die Gedenksurkunde
für die Repräsentation der Gemeinde
anlässlich des 50-jährigen Jubiläums der Gründung der Blaskapelle
(s. Bild oben rechts)


Und das Wertvollste zum Schluss. Alle Mitglieder der Blaskapelle Žadovjaci  waren immer und bleiben treu ihrer Wiege, der musikalischen Volkstradition ihrer Heimatregion. Einer Region, die sie formte und die aus ihnen  erst Žadovjaci machte.

Short portraits

Ladislav Kubeš Jun.


Česky

Ladislav Kubeš Jun.

Ladislav Kubeš ml.
hudební vydavatel, kapelník, hudebník

Okolo Žíšova


arr. Ladislav Kubeš
text Miloň Čepelka
 
Dynastie Kubešů, pocházejících z jižních Čech,  je v české dechové hudbě velmi silně zakotvena. Čtenářům těchto stránek chci tentokráte představit Ladislava Kubeše mladšího. Ladislavu Kubešovi staršímu jsem svého času věnoval samostatný článek. Pro ucelenější přehled působení Kubešů  je vhodné se v krátkosti zmínit nejen o otci Ladislava, Ladislavu Kubešovi starším, ale také o jeho dědovi Matěji, který - dalo by se říci - dynastii Kubešů založil.

Děda byl řadový dělník a tvrdou prací zajišťoval hospodářské pozadí rodiny. Hudba pro něj znamenala velké uspokojení a tvořila stěžejní část jeho mimoprofesního života.  Byl výborný hráč, organizátor a kapelník, propagující s nadšením lidovou hudbu mezi lidmi v blízkém a vzdálenějším okolí na jihočeském venkově v oblasti Veselí nad Lužnicí.

Dědova láska k lidové hudbě zachvátila bezezbytku i syna Ladislava, který se jí s velkým nadšením a osobním angažmá celý život věnoval.  Po důkladné teoretické přípravě ve vojenském prostředí se začal věnovat skladatelské činnosti. V jeho osobnosti se střetlo několik vzácných schopností a lidských vlastností, které se poté zrcadlily v jeho skladbách. V Jihočeské polce, která patřila k jeho prvotinám a dechovým fanouškům ji není třeba blíže představovat,  se odráží schopnost vystihnout notovým těsnopisem souznění kraje a jeho pracovitého lidu. Jihočeská polka, jež není "kovbojkou", jak se někteří patrně domnívají, byla následována řadou dalších skvostů z pera tohoto činorodého skladatele.

Ladislav Kubeš ml. se narodil 8. 8. 1949 v Žišově v blízkosti předměstí Veselí nad Lužnicí. Otec Ladislava měl velký zájem na tom, aby i syn v hudbě pokračoval. Proto byl synek veden od útlého mládí ke hře na nástroje bez velkého ohledu na to, zda-li se mu to vždy líbí či ne.  Patrně také z nedostatku jiných atraktivních příležitostí pracovních a vzdělávacích v místě bydliště, nebylo pro otce obtížné přesvědčit syna o tom, že bude vojenská hudba pro něj asi to nejlepší.

A tak se také stalo. Ladislavovi se poštěstilo získat místo v Roudnici nad Labem, jedné z nejprestižnějších  institucí tohoto typu v České republice, která vychovávala vojenské muzikanty. Po čtyřech letech prošel Ladislav důkladnou vojenskou hudební průpravou a ovládal následně kontrabas a tubu.

Po udělení absolutoria v roce 1968 byl Ladislav přidělen k Ústřední hudbě ČSLA v Praze. Tam také během své vojenské služby dokončil pražskou konzervatoř. Krátce na to obhájil konkurz do Smetanova divadla. Zdálo se, že brány do bohatého pražského hudebního světa jsou mu zcela otevřeny. Leč vše následovalo jinak. Vzdělání v Roudnici bylo spjato s 10tiletým závazkem zůstat v "zeleném". Mnozí se z toho "vykoupili", Ladislav měl smůlu, nepříznivá politická konstelace, nezadařilo se. Jako kdyby toto nestačilo, byl navíc přeložen do provinční posádky v Táboře.  A tak růžové  nabídky v Praze mizely v dáli. v Táboře hrál na tubu vojákům do pochodu a při cvičení.

Po ukončení smlouvy k 1.6.1977 Ladislav odchází od vojáků a hledá nové působiště. Nad vodou se drží hrou u různých dechovek a na pohřbech v Praze. (Do té doby netušil, kolik má Praha hřbitovů).  V roce 1980 jej konečně potkalo štěstí. Úspěšně obhájil konkurz na kontrabas do Národního divadla, kde hraje dodnes a jak naznačuje, odtud odejde tento rok do penze.

Kapelu Veselka založil Ladislav v roce 1981 spolu s kamarády z Národního divadla a starými přáteli z Roudnické vojenské školy. Až na kamarády, kteří zemřeli, kapela nezaznamenala téměř žádnou fluktuaci, pouze u zpěváků došlo ke  změnám. Přes veškeré úspěchy v zahraničí a nebo snad právě kvůli nim, se komunistický aparát díval na kapelu zešikma. Domácí úspěch kapely byl dušen kde se dalo. Nahrávací studia a především masová media kapelu ignorovaly. S velkou námahou se podařilo vydat několik zvukových nosičů.

Velký průlom nastal až po roce 1989. Od založení vlastního hudebního vydavatelství v roce 1994 byly nahrány  desítky nosičů a produkováno množství kvalitního notového materiálu pro dechovky. "Nevím kolik přesně", poznamenává Ladislav, "snad to v penzi budu jednou moci spočítat".

Co je česká dechovka?

"Kultura a tradice patří k základním kamenům identity národa."

Dechovka
je žijící tradice ve své české, moravské, slovenské domovině. Bohaté kulturní dědictví je jako alpská louka, plná rozličných květin. Její krása spočívá v různorodosti, pestrosti, vůni. Nenabízí pořadí, čísla, aby potěšila lidská srdce.

Kéž by tyto stránky přispěly k dalšímu
rozšíření a upevnění kulturní tradice
české dechovky v Evropě.
Portálem nejsou sledovány
žádné komerční zájmy.
Ornament
"Česká dechovka nezahyne,
její krásná živá tradice to nedovolí."
Ladislav Kubeš st., 1924-1998

Was ist böhmische Blasmusik?

"Kultur und Traditionen gehören zu den Grundsteinen der Volksidentität."

Böhmische Blasmusik
ist eine lebende Tradition in ihrer Heimat. Das reiche kulturelle Erbe ist wie eine Alpenwiese voll verschiedener Blumen. Ihre Schönheit besteht in der Vielfalt, Buntheit, dem Duft. Nicht Zahlen oder Ränke erfreuen das menschliche Herz.
Möge dieses Portal zur weiteren Verbreitung und Festigung der böhmischen Kulturtradition in Europa beitragen.
Durch das Portal werden keine Geschäftsinteressen verfolgt.

Ornament
"Böhmische Blasmusik geht nicht ein,
ihre schöne, lebende Tradition
lässt es nicht zu."
Ladislav Kubeš Sen., 1924-1998

What is Bohemian Brass?

"Culture andl traditions belong to the foundation stones of the folk identity."

Bohemian brass music
is a living tradition in its native country and around. A rich cultural heritage is as a alpine meadow full of different beautiful flowers. Its beauty lies in the heterogeneity, diversity, colourfulness, odour. Not counts or ranks make happy the man`s heart.
May this portal help to spread and fasten the old heritage of bohemian brass music in Europe.
No commercial interests of any kind
are pursued here.
Ornament
"Bohemian brass music doesn't perish,
its beautifull living tradition
doesn't allow it."
Ladislav Kubeš sen., 1924-1998
This site is in service to the community of Bohemian Brass Culture since 2003 The site offers currently a volume of goodies well over 110Gb.
WELLCOME -- ENJOY -- STAY TUNED