Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
 
-------- Vlajky --------
živá tradice v domovině, Evropě a ve světě --- living tradition at home, Europe and in the world --- lebende Tradition in Heimat, Europa und der Welt
Hudba spojuje národy  Hudba spojuje / Musik verbindet   Music connects nations   Hudba spojuje / Musik verbindet   Musik verbindet Völker
 

Periscope 2014/1 - Dechová hudba Šumavská osmička / Blaskapelle Böhmerwalder Achter

- CZ -


BBPRozhodl jsem se v tomto roce 2014 v rámci sekce "Brass Band´s Periscope" pokud možno každý měsíc nabídnout v krátkosti a tím přiblížit širšímu publiku jednu dechovou hudbu. Mohla by nás zájemce o českou dechovku měsícem i symbolicky provázet.

Volba v měsíci lednu padla na malé seskupení nadšenců ze Šumavy, kteří hned v úvodu nenechají nikoho na pochybách, proč dechovku dělají: "Cílem souboru je propagovat českou lidovou písničku a tradice jihočeské dechové hudby."
Česká lidová - Ty musíš má milá
dechová hudba Šumavská osmička
kapelník Otakar Havelka
decentní doprovod
A musím doznat, že to dělají způsobem, který je mně osobně velmi blízký: Bez velkého upozorňování na sebe, v netradičním obsazení, prostě jak konkrétní místní okolnosti umožňují, čestně a s velmi dobrým zpěvem. Jejich vystoupení působí přirozeně. Je zjevné, že hrají prostě pro potěšení své a potěšení milovníků tohoto druhu hudby. Ano, toto je žijící česká dechovka.

Říkají si osmička, na svých stránkách poukazující na osmičlenné obsazení. Z obrázků jejich internetové prezentace je ovšem zřejmé, že je to "devítka" až "dvanáctka". Patrně asi z toho důvodu, že v praxi nebude vždy  snadné odhadnout, kolik se jich na vystoupení sejde:-) Jistě, dovolil jsem si zde malý žertík.

Parta vznikla v roce 1988. V oblastech, kde se nachází dostatek hudebníků, vznikají i dechové hudby. Tak je tomu jistě v jižních Čechách, kde má česká dechovka své tradiční zázemí. Jedná se o dobré muzikanty, jejich podání s citem má poutavě měkký, nezamněnitelný charakter, který je zpěvem elegantně dotvářen do jednoho celku. Ostatně, sami se můžete přesvědčit ze záznamu, který jsem si z youtube pořídil.

Ať se vám, Šumavská osmičko", i nadále hodně daří.

Startuji tuto sekci v měsíci lednu se značným zpožděním, způsobené právě prvním měsícem v roce a vším, co s tím souvisí. V únoru by to mělo dopadnout lépe:-) Let´s see.

Böhmisches Volkslied - Ty musíš má milá
  Blaskapelle Šumavská osmička
kapelník Otakar Havelka
dezente Begleitung
Und ich füge hinzu, dass sie es auf eine Art und Weise machen, die mir persönlich sehr nah ist: Keine große Aufmachung, um auf sich aufmerksam zu machen, in einer nicht traditionellen Besetzung, die sich in konkreten örtlichen Gegebenheiten eben so ergibt, ehrlich und mit einer sehr guten Gesangsbegleitung. Ihr Auftritt wirkt natürlich. Es ist ersichtlich, dass diese Partie zu ihrem eigenen Vergnügen sowie zum Vergnügen der Liebhaber dieser musikalischen Gatung spielen. Ja, dies ist eine lebende böhmische Blasmusik.

Sie nennen sich Böhmerwalder Achter, in Anlehnung an den Hinweis auf ihren Internetseiten, dass sie zu Acht spielen. Aus den Bildern ihrer Internetpräsenz geht allerdings hervor, dass es sich um eine "Neuner" bis "Zwölfer" handelt. Vermutlich aus dem Grund nennen sie sich eine Achter-Partie, weil es in der Praxis nicht immer leicht abzuschätzen ist, wie viel Musiker zu einem Auftritt auch tatsächlich erscheint:-) Natürlich, da habe ich mir einen kleinen Ulk erlaubt. 

Die Partie entstand im Jahre 1988 knapp vor den großen politischen Umwälzungen im Lande. Es ist allgemein bekannt, dass in Gebieten, wo man genügend tüchtige Musiker antrifft, auch Blaskapellen entstehen. Gewiss ist dem so in Südböhmen, wo die böhmische Blasmusik seit langem ihren traditionellen  Hintergrund hat. Die PArtie setzt sich aus guten Musikern zusammen, ihre Darbietung mit Feingefühl hat einen fesselnd sanften, unverwechselbaren Charakter, der durch den Gesang zu einem Ganzen abgerundet ist. Im Übrigen, jeder kann sich selbst aus der bereitgestlelten Aufzeichnung sein eigenes Urteil bilden.

Möge es euch gelingen, Böhmerwalder Achter, noch viele Herzen der böhmischen Blasmusik zu erfreuen.

Bem.: Ich starte dieses "Monatliche Musikfenster" mit beachtlicher Verzögerung, verursacht durch den ersten Monat im Jahr und all dem, was damit zusammenhängt. Im Februar sollte es mir gelingen, die Verzögerung abzubauen:-) Let´s see.

 

Short portraits

Ladislav Kubeš Jun.


Česky

Ladislav Kubeš Jun.

Ladislav Kubeš ml.
hudební vydavatel, kapelník, hudebník

Okolo Žíšova


arr. Ladislav Kubeš
text Miloň Čepelka
 
Dynastie Kubešů, pocházejících z jižních Čech,  je v české dechové hudbě velmi silně zakotvena. Čtenářům těchto stránek chci tentokráte představit Ladislava Kubeše mladšího. Ladislavu Kubešovi staršímu jsem svého času věnoval samostatný článek. Pro ucelenější přehled působení Kubešů  je vhodné se v krátkosti zmínit nejen o otci Ladislava, Ladislavu Kubešovi starším, ale také o jeho dědovi Matěji, který - dalo by se říci - dynastii Kubešů založil.

Děda byl řadový dělník a tvrdou prací zajišťoval hospodářské pozadí rodiny. Hudba pro něj znamenala velké uspokojení a tvořila stěžejní část jeho mimoprofesního života.  Byl výborný hráč, organizátor a kapelník, propagující s nadšením lidovou hudbu mezi lidmi v blízkém a vzdálenějším okolí na jihočeském venkově v oblasti Veselí nad Lužnicí.

Dědova láska k lidové hudbě zachvátila bezezbytku i syna Ladislava, který se jí s velkým nadšením a osobním angažmá celý život věnoval.  Po důkladné teoretické přípravě ve vojenském prostředí se začal věnovat skladatelské činnosti. V jeho osobnosti se střetlo několik vzácných schopností a lidských vlastností, které se poté zrcadlily v jeho skladbách. V Jihočeské polce, která patřila k jeho prvotinám a dechovým fanouškům ji není třeba blíže představovat,  se odráží schopnost vystihnout notovým těsnopisem souznění kraje a jeho pracovitého lidu. Jihočeská polka, jež není "kovbojkou", jak se někteří patrně domnívají, byla následována řadou dalších skvostů z pera tohoto činorodého skladatele.

Ladislav Kubeš ml. se narodil 8. 8. 1949 v Žišově v blízkosti předměstí Veselí nad Lužnicí. Otec Ladislava měl velký zájem na tom, aby i syn v hudbě pokračoval. Proto byl synek veden od útlého mládí ke hře na nástroje bez velkého ohledu na to, zda-li se mu to vždy líbí či ne.  Patrně také z nedostatku jiných atraktivních příležitostí pracovních a vzdělávacích v místě bydliště, nebylo pro otce obtížné přesvědčit syna o tom, že bude vojenská hudba pro něj asi to nejlepší.

A tak se také stalo. Ladislavovi se poštěstilo získat místo v Roudnici nad Labem, jedné z nejprestižnějších  institucí tohoto typu v České republice, která vychovávala vojenské muzikanty. Po čtyřech letech prošel Ladislav důkladnou vojenskou hudební průpravou a ovládal následně kontrabas a tubu.

Po udělení absolutoria v roce 1968 byl Ladislav přidělen k Ústřední hudbě ČSLA v Praze. Tam také během své vojenské služby dokončil pražskou konzervatoř. Krátce na to obhájil konkurz do Smetanova divadla. Zdálo se, že brány do bohatého pražského hudebního světa jsou mu zcela otevřeny. Leč vše následovalo jinak. Vzdělání v Roudnici bylo spjato s 10tiletým závazkem zůstat v "zeleném". Mnozí se z toho "vykoupili", Ladislav měl smůlu, nepříznivá politická konstelace, nezadařilo se. Jako kdyby toto nestačilo, byl navíc přeložen do provinční posádky v Táboře.  A tak růžové  nabídky v Praze mizely v dáli. v Táboře hrál na tubu vojákům do pochodu a při cvičení.

Po ukončení smlouvy k 1.6.1977 Ladislav odchází od vojáků a hledá nové působiště. Nad vodou se drží hrou u různých dechovek a na pohřbech v Praze. (Do té doby netušil, kolik má Praha hřbitovů).  V roce 1980 jej konečně potkalo štěstí. Úspěšně obhájil konkurz na kontrabas do Národního divadla, kde hraje dodnes a jak naznačuje, odtud odejde tento rok do penze.

Kapelu Veselka založil Ladislav v roce 1981 spolu s kamarády z Národního divadla a starými přáteli z Roudnické vojenské školy. Až na kamarády, kteří zemřeli, kapela nezaznamenala téměř žádnou fluktuaci, pouze u zpěváků došlo ke  změnám. Přes veškeré úspěchy v zahraničí a nebo snad právě kvůli nim, se komunistický aparát díval na kapelu zešikma. Domácí úspěch kapely byl dušen kde se dalo. Nahrávací studia a především masová media kapelu ignorovaly. S velkou námahou se podařilo vydat několik zvukových nosičů.

Velký průlom nastal až po roce 1989. Od založení vlastního hudebního vydavatelství v roce 1994 byly nahrány  desítky nosičů a produkováno množství kvalitního notového materiálu pro dechovky. "Nevím kolik přesně", poznamenává Ladislav, "snad to v penzi budu jednou moci spočítat".