Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER

"Když pomyslím na to, co jsem osobně z hudby pro můj život získal, tak je to asi více, než obráceně."    "Wenn ich daran denke, was ich persönlich aus der Musik für mein Leben gelernt habe, dann ist das wahrscheinlich mehr als umgekehrt." -- Daniel Barenboim

Kraslice - Kolébka výroby hudebních nástrojů ve střední Evropě / Graslitz - Wiege des Musikinstrumentenbaues in Mitteleuropa

DE Graslitz - Wiege des Musikinstrumentenbaues in Mitteleuropa ...s. zweite Hälfte.

Původní kraslický erb, udělený v r. 1370 císařem Karlem IV

Původní kraslický erb
udělený císařem Karlem IV
v roce 1370

Ursprüngliches Graslitzer
Wappen aus dem J. 1370
  von Kaiser Karl IV

Počátek výroby dechových hudebních nástrojů v Kraslicích se datuje zhruba od druhé poloviny 18. století. Je zajímavé se zabývat spekulací, proč zrovna v těchto místech došlo k tomuto vývoji. I zde je třeba sáhnout hlouběji do minulosti a připomenout si několik rámcových faktů, které tento vývoj pozitivně ovlivnily.

Situace v kraslické oblasti před 11. stoletím je zahalena rouškou času. Ve 12. a 13. století se nacházel v oblasti dnešních Kraslic důležitý průsmyk z Němec do české pánve. V důsledku strategicky významné polohy byl v Kraslicích vystavěn hrad a oblast, bohatá na dřevo a úrodnou půdu se stala žádaným objektem panovníků, jež takové nemovitosti udělovali za služby a věrnost jim prokázané.Počátkem 14tého století byla v teto oblasti objevena cenná ložiska, stíbra, olova a cínu, o čemž svědčí i názvy obcí kolem. Docházelo velmi rychle k rozmachu důlního průmyslu. Kraslice skýtaly dobré a dlouhodobě zajištěné pracovní příležitosti. Docházelo k značné kumulaci pracovních sil, prakticky všechna řemesla této doby zde nacházela uplatnění. Územní správou podporovaná oblast získávala na obyvatelích a důležitosti. Hospodářský prudký rozmach vedl císaře Karla IV k povýšení Kraslic na královské město. 15. srpen 1370 je proto pro Kraslice důležitým mezníkem. Kraslicím byl udělen erb, sestávající ze stříbrného gotického "G" na němž spočívala královská koruna, výraz přímé podřízenosti královské komoře. ("G" odvozeno od německého Graslitz. Původní jméno pro toto místo bylo pravděpodobně odvozeno od jehličnatých stromů, které byly a jsou pro Krušné hory charakteristické. Dnešní erb je výsledkem přizpůsobení současnosti, "G" a královská koruna ale zůstávají nadále). ...

Mimořádná situace pro tuto prosperitní oblast nastává po Bílé hoře. Mnoho protestansky smýšlejících obyvatel prchá přrd rekatolizací za územní hranice a zakládá v obci Klingenthal "nové Kraslice". Od počátku 17tého století dúlní průmysl prudce upadá a pozbývá na důležitosti. Následky války jsou všude znát, dochází k nezaměstnanosti. Oblast plná talentované a pracovité populace stojí přrd problémem co dál. Zde stojí za zmínku poukázat na nikdy neutuchající vynalézavost lidského ducha v těžkých životních situacích. Obyvatelstvo se začíná přizpůsobovat nově vzniklým životním podmínkám. Lidové řemeslo nabývá na důležitosti, začíná se rozvíjet výroba krajek a textilu, výroba dřevěných hraček a  predevším výroba hudebních nástrojů, jak smyčcových, tak dechových.

V 30tých letech 17. století se již vyráběly housle. O několik desetiletí později se začalo s výrobou nástrojů dechových. V polovině 18. století zakládá Josef Jan Anger továrnu na masovou výrobu hudebních nástrojů. Kraslice a sousední Klingenthal, začaly jako první na světě s hromadnou výrobou foukacích harmonik. V Kraslicích se koncem 19tého století nacházelo 11 továren s asi 300 stálými zaměstnanci, přičemž na 500 lidí bylo do výroby zapojeno nepřímo výrobou různých dílů v domácím prostředí. Malé městečko Kraslice mělo také 16 obchodních zastoupení, která se zabývala prodejem nástrojů. Je třeba dodat, že i v nedalekých Lubech se soustřeďovala významná výroba houslí a kytar. Navíc se v Kraslicích pozitivně se rozvíjela i jiná výrobní odvětví (textil).

Výroba hudebních nástrojů po První světové válce se relativně rychle opět dostala do pohybu. V Kraslicích existovalo v období mezi dvěma světovými válkamí neuvěřitelných 59 výrobců hudebních nástrojů, které byly z 90 procent určeny pro export. Produkce obsahovala nejen všechny nástroje, které v té době byly v užití, ale také nástroje ojedinělé.

Další vývoj Kraslic zejména s ohledem na výrobu hudebních nástrojů byl katastrofálně ovlivněn Druhou světovou válkou, kdy převážná část zručného a talentovaného obyvatelstva byla donucena k odchodu. Tito lidé vzali sebou to nejcennější, Know-how, generacemi nashromážděné zkušenosti, píli, trpělivost a um, jak dobré nástroje vyrábět. Tito lidé byli vyhnáni a roztroušeni do mnoha regionů Německa. Nejvíce jich našlo nový domov v bavorských obcích Bubenreuth, Neustadt/Aisch, Waldkraiburg, Geretsried, in Winnenden/Württemberg,v hessenském Nauheimu (výrobci nástrojů Sandner, Winter, Himmer, Glassl, Schuh, Neubauer, Schösser, Dotzauer, Lang). etc. Jak víme, založili tam nové výrobní provozy, které dnes známe jako etablované fremní značky (Miraphone, Mainl a další).

Těsně po skončení války vzniklo ze zbývajících firem a jedinců výrobní družstvo AMATI, které pak o několik let později bylo po komunistickém převratu v roce 1948 znárodněno. Chronický nedostatek kvalifikovaných pracovních sil vedlo k tomu, že byla založena učňovská a průmyslová škola.  Až v 60tých letech se pomalu začalo dařit pronikat na mezinárodní trhy. Na učňovské škole byla také založena dechová hudba Amati Kraslice, která se postupně prosadila a patřila svého času k nejlepším v republice.

 Další vývoj výroby hudebních nástrojů  byl ovlivněn zásadními změnami ve středoevropském politickém uspořádání po roce 1989. K podstatným změnám došlo na sklonku roku 1993, kdy byla v rámci privatizace založena společnost Amati-DENAK (DEchové NAstroje Kraslice). Tato nová společnost si klade za úkol navázat na zdejší dlouholetou tradici a získat opět přední místo v rinku světových producentů. Stěžejně je i sortiment nástrojů neobvykle široký. Za tímto účelem využívá nových výrobních procesů, technologií a vybavení. Sestává z provozů v Kraslicích a Hradci Králové. Kraslice se soustředují především na výrobu nástrojů s perinetovým systémem, zatímco Hradec Králové v návaznosti na tradici zakladatele a geniálního vynálezce Václava Františka Červeného na nástroje s cylindrovým systémem.


DE Graslitz - Wiege des Musikinstrumentenbaues in Mitteleuropa

Der Beginn der Erzeugung von Blasmusikinstrumenten in Graslitz / Kraslice datiert man grob ab der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts. Es ist interessant, Spekulationen aufzustellen, warum gerade in dieser Gegend zu dieser Entwicklung kam. Auch hier ist notwendig, einen tieferen Blick in die Geschichte zu werfen und einige Rahmenfakten zu erwähnen, die diese Entwicklung begünstigten.

Die Situation in der Graslitzer Gegend vor dem 11. Jahrhundert hält sich bedeckt mit einem Schleicher der Zeit. Im 12. und 13. Jahrhundert befand sich in der Gegend heutiger Gemeinde eine wichtige Bergklause am Weg von Deutschland  zum böhmischen Becken. Infolge der strategisch wichtigen Lage wurde in Graslitz eine Burg erbaut. Diese begehrte Gegend, reich an Holz und fruchtbarer Erde wurde zum beliebten Geschenkspfand von Herrschern an ihre Ergebenen für erwiesene Dienste und Treue.

Kraslice

Zu Beginn des 14. Jahrhunderts wurden in dieser Gegend reiche Lager an Silber, Blei und Zinn gefunden, was auch zahlreiche Ortsbezeichnungen in dieser Gegend belegen (Oloví [Ernst Mosch], Stríbrná etc.). Es kam zu einem rasanten Aufschwung im Bergbau. Graslitz bot gute und langfristig gesicherte Arbeits- und Lebensbedingungen. Es kam allmählich zu einer beachtlichen Kumulation von Arbeitskräften, praktisch alle bekannten Handwerke dieser Zeit fanden hier Verwebdung. Die vom Herrscher unterstützte Gegend gewann rasch an Bevölkerung und Bedeutung. Der rasche wirtschaftliche Aufschwung führte Kaiser Karl IV zur Beförderung von Graslitz in den Stand einer Königsstadt. Der 15. August 1270 ist daher für Graslitz ein wichtiger Meilenstein in der Geschichte dieser Stadt. Graslitz wurde ein Wappen erteilt, bestehend aus einem gotischen „G“ in Silber, das die Königskrone trug. Ein Ausdruck der direkten Subordination der Königskammer („G“ abgeleitet von  Graslitz).

Außergewöhnliche Situation für diese prosperierende Landgegend beginnt nach der Schlacht am  „Weißen Berg“. Viele protestantisch denkende Bevölkerungsteile fliehen vor der Rekatholisierung hinter die Landesgrenze und gründen dort in der Gemeinde Klingenthal „Neu Graslitz“. Ab dem Beginn des 17. Jahrhunderts verliert der Bergau rasch die Bedeutung und verfällt. Die Kriegsfolgen hinterlassen überall Spuren des Elends, die Gegend heimsucht eine große Arbeitslosigkeit. Das Gebiet ist voll von talentierter und arbeitswilliger Population, die vorm Problem steht, wie es weitergehen soll. Wie die Geschichte immer wieder zeigt, kennt der menschliche Erfindungsgeist und seine Anpassungsfähigkeit beinahe keine Grenzen, insbesondere in schwierigen Lebenssituationen. Die Bevölkerung ist gezwungen, sich an die neu entstandenen Lebensbedingungen einzustellen. Das Handwerk beginnt an Bedeutung zu gewinnen, langsam entwickelt sich neues Gewerbe, Erzeugung von Stickerei und Textil, Produktion von Holzspielzeug und vor allem Erzeugung von Musikinstrumenten, sowohl Streich- als auch Blasinstrumenten.

In den 30er Jahren des 17. Jahrhunderts wurden die ersten Violinen erzeigt. Einige Jahrzehnte später begann man mit der Erzeugung von Blasinstrumenten. In der Hälfte des 18. Jahrhunderts gründet Josef Jan Anger eine Fabrik für die Serienproduktion von Blasinstrumenten. Die Orte Graslitz und benachbartes Klingenthal begannen als die ersten in der Welt mit der Produktion von Mundharmonikas (Fam. Köstler). In Graslitz befand sich mit Ende des 19. Jahrhunderts 11 Fabrikstätten mit etwa 300 angestellten Arbeitstätigen, wobei weitere 500 Personen wurden in die Produktion indirekt durch ihre Hauserzeugung und Lieferung von halbfertigen Teilen eingebunden. Das kleine Städtchen Graslitz hatte darüber hinaus 16 Handelsvertretungen, die sich mit der Distribution und Verkauf von fertigen Instrumenten befassten. Es ist angebracht zu erwähnen, dass in unweit gelegenem Ort Schönbach / Luby bedeutende Erzeugung von Streichinstrumenten beheimatet war, vor allem Erzeugung von Violinen und Gitarren. Eine  positive Entwicklung betraf auch die Textilerstellung in Graslitz.

Die Erzeugung von Musikinstrumenten nach dem 1, Weltkrieg erfuhr eine relativ rasche Erholung. In Graslitz gab es  in weiterer Folge zwischen den zwei Weltkriegen unglaubliche 59 unterschiedliche Erzeuger von Musikinstrumenten. 90 Prozent der Produktion wurde in die ganze Welt exportiert. Die Produktion umfasste nicht nur alle Instrumente, die in dieser Zeit gängig waren, sondern auch Spezialanfertigungen und seltene Instrumente. Die Auslieferung eines einzigen Jahres betrug einmal 100.000 Blechinstrumente, 14.000 Holzblasinstrumente, 4500 Saxophone und 200.000 Ziehharmonikas.

Weitere Entwicklung in Graslitz hinsichtlich der Erzeugung von Musikinstrumenten wurde durch den 2. Weltkrieg katastrofal beeinträchtigt. Überwiegender Teil der handwerklich tätigen Bevölkerung wurde zum Verlassen des Landes gezwungen. Diese geschickten Leute nahmen mit sich das Wertvollste mit, Know-How, über Generationen gesammelte Erfahrungen, Fleiss, Gedult und das Wissen, wie man gute Instrumente baut.
Durch die Vertreibung wurden diese Musikinstrumentenmacher in viele Gegenden Deutschlads zerstreut. Die meisten fanden in den bayrischen Orten Bubenreuth, Neustadt/Aisch, Waldkraiburg, Geretsried, in Winnenden/Württemberg, im hessischen Nauheim (Instrumentenmacher Sandner, Winter, Himmer, Glassl, Schuh, Neubauer, Schösser, Dotzauer, Lang) etc. eine neue Bleibe. Wie wir wissen, viele von diesen Leuten gründeten dort neue Ansiedlungen, die wir heute unter etablierten Markenzeichen kennen.

Knapp nach dem Ende des 2. Weltkrieges entstand in Graslitz aus dem Rest der noch bestehenden Betriebe und Fachleute ein Produktionsverband Amati. Dieser Verband wurde nach dem Kommunistenumsturz paar Jahre später im Jahre 1948 verstaatlicht. Der chronische Mangel an qualifizierten Fachleuten führte zur Gründung zweier Ausbildungsstätten, einer Lehrlins- und einer höheren Fachschule. Erst in den 60er Jahren gelang es, den neuen Produktionsbetrieben internationale Märkte allmählich wieder zu gewinnen. Es sei angemerkt, dass in der Lehrlingsschule eine Blaskapelle gegründet wurde, die Blaskapelle Amati Kraslice, eine der besten Blaskapellen im Lande, die auch die 1. konstituierende Veranstaltung des Goldenen Flügelhorns in Budweis gewann.

Die weitere Entwicklung der Erzeugung von Musikinstrumenten wurde durch grundlegende Veränderungen in der mitteleuropäischen politischen Landschaft nach dem Zusammenbruch des Eisernen Vorhanges im Jahre 1989 beeinflusst. Zu den wesentlichen Veränderungen kam es in der zweiten Hälfte des Jahres 1993, als im Rahmen der Privatisierung der verstaatlichten Betriebe die neue Gesellschaft AMATI-DENAK gegründet wurde (DE-NA-K bedeutet DEchové NAstroje Kraslice / Blas Instrumente Kraslice). Diese neu gegründete Gesellschaft setzt sich zum Hauptziel, an die langjährige Tradition der Instrumentenerzeugung anzuknüpfen und erneut den vorderen Platz im Ring der Instrumentenerzeuger in der Welt zu erreichen.

Schwerpunktmäßig ist, in Anlehnung an die alte Tradition,  auch das Sortiment der produzierenden  Musikinstrumente sehr breit. Die neuen Produktionsstätten in Graslitz und Königgrätz setzen moderne Erstellungsprozesse, neue Technologien sowie Ausstattung ein. Die Produktionsbetriebe in Graslitz konzentrieren sich in erster Linie auf Instrumente mit dem Perinet-System, der Schwerpunkt in Königgrätz liegt hingegen unter Bedachtnahme auf die Fortsetzung der Tradition von V.F. Cervený bei Instrumenten mit dem Zylinder-System.