Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- living tradition in home and Europe - lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER

Anniversary January 2014 - Marie Kolomazníková

- CZ -

Před 98 lety se v měsíci lednu narodila "Kněžna slováckých písniček", textařka lyrických písní Marie Kolomazníková.


Marie Kolomazníková
1916-01-21, Zástřizly u Uh. Hradiště
2003-12-27, Uherské Hradiště

Slávek Smišovský: "Mařenko, jaký vztah máte k (hradu) Buchlovu?" - "Nádherný! Chcete, napíši Vám o tom písničku. Budete doma? Já vám ji po telefonu zazpívám."

A tak vznikla
"Zahrada Moravy"


Hudba Blahoslav Smišovský
text Marie Kolomazníková
zpívá
Vojtěch Horký
dechová hudba Stříbrňanka
kapelník Vojtěch Horký

"Široká dolina, úrodná rovina,
zahrady, pole, vinohrady,
z Hradišťa kúsek dál,
hrad Buchlov, lesů král,
z dávných dob na skále,
stojí tady.

Chtěl by sa starý hrad,
s Barborkú podívat,
z Buchlovských lesů do doliny,
kde všeci zpívajú,
sklénečky zdvíhajú,
kde každý omládne,
hned je iný.

Kdo jednú jedenkrát,
dojde sem, je tu rád,
a keho srdéčko pobolívá,
Zahrada Moravy,
slunkem ho pozdraví,
s pěsničkú každý rád
pookřívá."

Marie Kolomazníková pocházela z rodiny se 4 dětmi. Lásku k domovině, cit pro krásné a hudbu pěstoval v dětech tatínek, ředitel školy v malé obci Zástřihy, vzdálené několik kilometrů západně od hradu Buchlova. Celá rodina navštěvovala hrad téměř pravidelně. Z hradu je nádherný, široký výhled na slušný kus Moravy. Za pěkného počasí bylo vidět až k samé řece Moravě. Tatínek pedagog neopomněl nikdy z výšin hradu dětem nabídnout vhodnou metaforu:
"Děti, toto je můj rodný kraj.
Tady ptáci jinak zpívají,
tady slunko jinak svítí."

Marie Kolomazníková, povoláním učitelka, si udržela svůj úzký vztah k poesii, folkloru, tradici a hudbě po celý život. Poezii "nosila" v sobě. Měla neuvěřitelný cit pro situaci a slovní invenci. Na mnohé zvládla v daném okamžiku bezprostředně zachytit souvislosti v krátkosti několika poetickými nástiny.

Spolupracovala s mnoha skladateli, ke kterým lze na prvním místě řadit Slávka Smišovského, byla jeho takříkajíc "dvorní dámou". Citové struny Marie Kolomazníkové a Slávka Smišovského byly téměř souzvučné. K dalším patřili Jiří Vrána, Jaroslav Vinklárek z Veselí, Václav Maňas ml. Udržovala také úzký vztah k řadě dechových hudeb. Patřili k nim zejména Stříbrňanka, ale také Mistříňanka, Vlčnovjanka, Šohajka, Bojané, Novovešťanka, Vracovjanka, Ostrožská kapela a řada dalších. Pět desetiletí udržovala literárně přátelský kontakt se Stanislavem Pěnčíkem.

Je zajímavé, že ve svém aktivním věku věnovala spoustu času nejen poezii, ale také nejrůznějším činnostem praktického charakteru, což by člověk u literárně orientovaného člověka jen tak nečekal. (Jako kuriozitu uvádím, že měla aprobaci na rozhodčí v kopané, zabývala se profesním opracováním dřeva a železa a jiné ...)

K jednomu z jejích posledních textů patří i následující poetický střípek:

Jabloňka
V zahrádce jabloňka pět let stará,
poprvé rozkvetla letos z jara,
pět kvítků růžových, štíhlá v pase,
svatební družičce podobá se.

Je trochu v rozpacích z první krásy,
vítr ji hladí a čechrá vlasy,
přilétly včelky a medem voní,
nad pěti kvítky a na jabloni.

Odešlo léto, je podzimní čas,
těší se jabloňka, těší se zas,
stojí tu jabloňka v jiné kráse,
pět líček červených usmívá se.


Interview se Stanislavem Pěnčíkem

(Občas se uvádí, že název "Kněžna slováckých písniček" pochází od Stanislava Pěnčíka. Pravdou je,
že sám Stanislav Pěnčík ve své knize "Když zazpívají křídlovky", z které jsem, mimo jiné, čerpal i já, jasně uvádí: "Ať ještě dlouho platí slova těch, kteří Vás (tj. paní Kolomazníkovou), z velkého obdivu, nazvali "Kněžnou slováckých písniček".
(Toliko pouze pro pořádek.)

Viz. také / Siehe auch
Skladatel Blahoslav Smišovský - Odešla legenda moravské dechovky / Komponist Blahoslav Smišovský - Legende der mährischen Blasmusik hat uns verlassen

viz. také
2009-07-16: Hrad Buchlov, Reisefotos

Treasury of Pearls


Gesang: Barbara Rosen, Norman Sanders

- DE -
"Der Mond stand am Himmelszelt, er lachte und dachte,
ich wünschte mir, daß auf der Welt, man mich doch mehr beachte,
ich helfe jedem jungen Paar beim Küssen und Kosen,
und leuchte ihnen Jahr für Jahr,
darf niemals stille stehen und stets mich drehn.

Liebespärchen, sind so herrlich anzuschauen,
liebespärchen, ihnen schenke ich mein Vertrauen,
in meinem hellen Schein, sollen alle glücklich sein,
ich bin euer guter Mond, der hoch am Himmel wohnt."


- CZ -
"Měsíc se třpytil na obloze, přemýšlel a smál,
přál bych si, aby si mě svět přeci jen více všímal,
pomáhám každému mladému páru, při mazlení a líbání,
svítím rok co rok, jsem v pohybu bez přestání.

Zamilovaní milenci, vždy božský na ně pohled,
zamilovaným milencům věnuji mou důvěru, můj dohled,
ať jsou všichni šťastni, v mém stříbrném svitu,
jsem váš měsíc, vysoko na obloze, až do úsvitu."


 

Translation CC2015 www.dechovka.eu

- CZ - Povím vám, proč mám rád dechovou hudbu a proč jsem jí oddaně sloužil: protože jejím základem je dech. Bez dechu není života, dech je tvořivá síla.
Naši dědové a otcové to věděli, a kdo to chce dnes popírat, je sám proti sobě.
Česká dechovka nezahyne, její krásná živá tradice to nedovolí.
-- Ladislav Kubeš st.
- DE - Ich sage ihnen,warum ich Blasmusik liebe und warum ich ihr hingebungsvoll mein ganzes Leben diente: Die Grundlage fúr die Blasmusik ist der Atem.
Ohne Atem gibt es kein Leben, Atem ist Schöpfungskraft. Unsere Opas und Väter wussten dies, und wer das bestreiten will, ist selbst gegen sich.
Die böhmische Blasmusik wird nicht untergehen, ihre schöne Tradition erlaubt es nicht.
--Ladislav Kubeš Sen.