Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER

Josef Ištvánek: Muzikant, pedagog, propagátor slaví 70-tiny / Josef Ištvánek: Musikant, Pädagoge, Blasmusikförderer feiert seinen 70. Geburtstag

- CZ -


Josef Ištvánek, Ratíškovice 2007
Josef Ištvánek, monsterkoncert
Ratíškovice 2007
Po delší odmlce zasedám opět za můj pracovní stůl, který se mně nikdy nepodaří uklidit tak, jak mně vnukají představy.

Příspěvek chci věnovat člověku, který pro moravskou dechovku hodně udělal a tak tímto přispět k tomu, aby se tento člověk dostal do širšího středoevropského povědomí, neboť si to velmi zaslouží. Psát o něm pouze na Moravě by znamenalo nosit dříví do lesa. Každý, kdo na Moravě aspoň jednou nějak zavadil o dechovou hudbu, jej téměř s jistotou zná, o jeho záslužné činnosti ví a v mnohých případech s ním udržuje i trvalý přátelský vztah.

A pádný důvod k takovému počinu mám také.

Potkal jsem růžičku
hudba Václav Maňas ml., text Stanislav Pěnčík
hraje Mladá muzika Šardice
umělecký vedoucí Josef Ištvánek
3.CD "Potkal jsem růžičku"

Josef Ištvánek oslavil počátkem tohoto posledního měsíce roku své kulaté sedmdesátiny.  Narodil se 9. prosince 1944 v Šardicích do rolnické, nicméně  hudební rodiny. Jeho tatínek byl dlouhá desetiletí varhaníkem v tamním kostele, maminka hudební sklony v rodině nezištně podporovala péčí o harmonické zázemí. Je třeba předeslat, že nejen obec Šardice, celé široké okolí je velmi silně protkáno lidovými tradicemi, ke kterým samo sebou patří i hudba lidová. Další vývoj tenkrát malého Josefa byla tímto ovzduším silně ovlivněna a proto nikoho nepřekvapí, že i on od mala pociťoval silné pouto k hudbě.

Důležitý okamžik v jeho životě nastal, když se rozhodl pokračovat v hudbě profesionálně. Ke každému profesionálnímu přístupu patří vhodná teoretická i praktická průprava. Tuto Josef Ištvánek získal, jako mnoho jiných zcela významných hudebníků v republice, o kterých jsem se již zmiňoval při jiných příležitostech, na prestižní Vojenské hudební škole v Roudnici nad Labem.  Tato škola zprostředkovávala mladým lidem nejen hudební znalosti a ovládání několika hudebních nástrojů najednou, ale především disciplinovanost. Josef se naučil perfektně ovládat pozoun a baryton, 

Je třeba poznamenat, že politický vývoj posledních desetiletí smetl z povrchu nejen zmíněnou, nadmíru významnou roudnickou hudební školu, ale také prakticky - až na několik vzácných vyjímek - všechny vojenské hudby po celé republice. Jsem přesvědčen, že toto bude mít v budoucnu neblahý, plošný dopad na dechovou hudbu v civilní sféře po celé zemi. Nikterak náhodou si mnoho lidí ve středu Evropy osvojili přísloví "Co Čech, to muzikant". Během několika let byly hozeny hudební tradice, staletí budované brutálně přes palubu. A s jakým odůvodněním? Nové směrnice, nový vliv ze strany NATO. Tak tedy pěkně "děkujeme". To nám stálo zato.

Po úspěšném absolutoriu školy v Roudnici v roce 1962 byl Josef Ištvánek přidělen k vojenské hudbě výsadkové jednotky v Prostějově. Jeho působení u vojenské hudby v Prostějově se datuje do roku 1974. "Předčasný" odchod od této jednotky byl způsoben potížemi, které souvisely v jádru s násilným vstupem vojsk Varšavské smlouvy do republiky v roce 1968, což bylo Josefem pociťováno jako zásadní morální problém.

Josef Ištvánek se tedy vrátil do rodných Šardic. A co mu osud připravil? Nic jiného, než to, co připravil mnoha jiným hudebníkům, kteří prošli důkladnou vojensko-hudební průpravou: Pokračovat v hudební činnosti i v civilu. I zde je třeba podtrhnout, že celá oblast horní části Slovácka, kde se nachází obce Kyjov, Šardice, Dubňany, Mistřín, Svatobořice, Ratíškovice a mnoho dalších je silně "kontaminována" lidovými tradicemi a dechovou hudbou, které se zde neudržují formálně, ale se doslova žijí.

Aniž bych se zde chtěl zabývat detailní chronologií jeho působnosti, uvedu jen, že bylo možno Josefa Ištvánka v činnosti hudebního pedagoga potkat prakticky všude. Dalo by se možná i říci po vzoru Frýborta. Josef, ale říkejme mu Jožka, jak je běžně mezi přáteli nazýván, působil pedagogicky velmi intenzívně v Šardicích, Dubňanech i v Ratíškovicích. A jak se jeho činnost projevovala? Stačí uvést následující názvy seskupení, s kterými je Jožkovo působení úzce spjato a které se vryly do paměti milovníků dechové hudby: Mladá muzika Šardice, Ištvánci, Šardičanka, Dolanka, Veselá muzika Ratíškovice.

Zpíval z rána slavíček
hudba Miloš R. Procházka, text venuše Janečková
hraje Mladá muzika Šardice
úmělecký vedoucí Josef Ištvánek
3.CD "Potkal jsem růžičku"
 
Osobně musím doznat, že jsem byl zejména vroucností a původností přednesu Mladé muziky Šardice okouzlen, když se mně dostalo poprvé do rukou jejich CD, natočené pod vedením Jožky. To byl okamžik, kdy jsem se o Jožku začal zajímat. Setkat se s Jožkou nebylo nikdy těžké, protože ve zmíněném regionu, ať již v Dubňanech na Pěnčíkově dechovém festivalu "Pod Slováckým vinohradem", nebo na ratiškovském festivalu, vždy v doprovodu své manželky, téměř nikdy nechyběl. Další naprosté okouzlení následovalo, když jsem pro sebe odhalil další svěřence, dechovou hudbu Dolanku, která již neexistuje (stále ji ale vedu v evidenci pod dolanka.dechovka.eu).

Je třeba také zmínit přinejmenším v krátkosti následující události, které byly Jožkou silně pozitivně ovlivněny: Podílel se na výhře Šohajky na českobudějovické Zlaté křídlovce. Návštěva Japonska s Mladou muzikou Šardice v roce 2000 byla jakousi "třešničkou" na dortu jeho dlouholeté, piplavé práce s šardickou mládeží. Jako umělecký vedoucí a dirigent dovedl pak Dolanku k vítězství v Hodoníně, kam byla "Zlatá křídlovka" přemístěna, především zásluhou zesnulého Stanislava Pěnčíka. Doplním jen, že byl Josefovi Ištvánkovi obcí Šardice v roce 2002 udělen titul "Čestný občan Šardic".

Jožka je mi blízký, patrně máme stejnou krevní skupinu. Když jsem delší dobu nedával o sobě vědět, protože jsem se věnoval chalupě, přišel od Jožky dotaz, zda-li je vše v pořádku. Toto se stává pouze mezi přáteli. Jistě se zase někde potkáme na festivalu, třeba i na místech, na kterých bychom oba setkání ale vůbec neočekávali,  jako kupříkladu v Bechyni před něco málo lety.

Jožka svými soustavnými aktivitami přispěl významnou měrou ke kontinuitě dechové hudby na Slovácku. Pro mne je zcela evidentní, že Josef Ištvánek pomohl mnoha mladým lidem na "muzikantské nohy". Lze jen doufat, že mu tito lidé za jeho trpělivost, spojenou s neuvěřitelným množstvím osobního času budou do smrti vděčni.

Není tajemstvím, že se Jožka ne vždy cítil v nejlepším zdravotním stavu. O to více pociťuji  osobně velkou radost z toho, že mohu touto cestou Jožkovi  k jeho 70-tinám gratulovat.

Dojdi za mnů moja milá
hudba František Kotásek, text Vladimír Salčák
hraje dechová hudba Dolanka
zpěv Jarmila Hubáčková, Věra Veselá
umělecký vedoucí Josef Ištvánek
CD "Kapelo začni hrát"

(Dovětek: Písničky na tomto CD patří bezesporu k perlám moravské dechovky. Zcela typický je zde také text "lyšáka" Vládi Salčáka, obsahující zpravidla archaické prvky lidských vztahů, vždy velmi subtilně zakódované a opředené téměř nehmatatelným erotickým závojem. Myslím si, že byl v tomto "mistrem".)


Tož Jožko, opatruj sa nám a na brzkou shledanou.