Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- living tradition in home and Europe - lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER

1. Festival Zbořilovy Milotice



- CZ -

  Po půlnoci jsem se vrátil - cestou domů doprovázen velmi silným deštěm - z 1. festivalu dechových hudeb Zbořilovy Milotice, který se konal dne 19. června v levém křídle Milotického zámku za účasti kapel Miločanka, Jižani, Drietomanka a hostující Mistříňanky. Fotografie budou k dispozici během pondělního odpoledne. Také v krátkosti mé dojmy shrnu později. Z mé perspektivy se festival velmi vydařil.


Fotky z festivalu se nachází ve fotoalbu.

Videoáznam kapel Miločanka, Jižani, Drietomanka a Mistříňanka  se nachází ve videoalbu.


Založení tohoto festivalu souvisí s mimořádnými zásluhami pana Zbořila, rodáka z Milotic, který věnoval svůj život péči a propagaci dechové hudby a aktivně se přičinil o výchovu hudebního dorostu, ke kterému patřili i kluci Pavlušovi. Založení festivalu je akt poděkování ze strany Pavlušů za jeich životní hudební směrování a vztah k žitým tradicím. Proto je zakladatelem a hostitelem festivalu dechová hudba Mistříňanka, kterou bychom dnes bez zmíněného vývoje patrně neměli.

Foto vpravo: Kluci Pavlušovi, Antonín a František, odchovanci pana Zbořila

Zde několik mých dojmů z festivalu. Do Milotic jsem přijel úmyslně o něco dříve, asi půl hodky před festivalem, začínajícím v 16 hodin. Byl jsem ale značně překvapen neočekávaným počtem aut, která zaplnila nejen zámecké parkoviště, ale i  velikánský kus přilehlé louky. Aha, o návštěvníky nebude nouze, blesklo mně hlavou. A taky že ano. Mistříňanka očekávala sice slušnou návštěvnost, dechových fandů přišlo ale značně více, než se odhadovalo.

S odstupem největší festivalový přínos "zajistil" Antonín Pavluš, když v rozhovoru se mnou tvrdil, že "udajně" pršet nebude, ač tomu vše nasvědčovalo. Myslel jsem si, nuž domácí, bude znát a vědět. Festival se konal v levém zámeckém křídle a to "pod širým nebem", což je vždy značné riziko, rozhodující zpravidla o úspěchu / neúspěchu takového festivalového "podujatia", jak by řekli naši slovenští sousedi. Antonín měl pravdu, pršet začalo až poté, co bylo prostranství zcela vyklizeno aá do poslední lavičky. Při mém odjezdu začalo slušně pršet a než jsem dorazil ke státní hranici, lilo pak neuvěřitelně o závod celou cestu až domů.

Festival byl pro mě vítanou příležitostí setkat se s celou řadou přátel "stejné krevní skupiny" a zvědět kdejaký detail z osobního života muzikantů, změn v obsazení kapel, což je vždy zajímavé dostat z první ruky. Naskytla se také možnost osobně poznat přítomného Josefa Dofka, dle mého mínění jednoho z předních současných textařů, kterému jsem již nejméne dva roky "vyhrožoval" návštěvou v jeho domicilu:-) Jak rychle čas běží jsem si opět uvědomil, když mě syn Jara Múdreho, kapelníka Drietomanky,  "přesvědčoval", "že už ma seděm liet". Naposledy jsem jej viděl spícího v kočárku během mé návštěvy Drietomského festivalu dychových hudieb. Radost jsem rovněž měl se setkání s Pavlem Jechem, který "on fly" nyní  zastupuje - zpěvem i moderací - svého zaneprázdněného bratra Luboše u dechové hudby Jižani.  Jen mimochodem jsem si uvědomil jednu zásadní věc: Čím stabilnější obsazení, tím dlouhodobě stabilnější výkony kapel. Zde se ale jedná jistě o nejtvrdší očíšek, s kterým mají kapely zpravidla co do činění. S ohledem na ozvučení by se dalo do budoucna patrně ledacos zlepšit (koncentrace, pozornost).

Osobně jsem z festivalu odjížděl s velmi dobrým pocitem, neboť mě Mistříňanka nikdy nezklamala. Poděkování Františku Pavlušovi za osobní pozvání a volný vstup.

Viz. také Jubileum / Jubiläum - Růženka Dobešová 70


Anniversary in February 2014 - Ladislav Kubeš Sen.

- CZ -

Tento měsíc si připomeneme nedožitých devadesátin Ladislava Kubeše st., jednoho z nejoblíbenějších skladatelů české dechovky  a neúnavného propagátora, který české dechovce  zasvětil prakticky celý svůj život.

Ladislav Kubeš Sen.

Ladislav Kubeš starší
1924-02-23 - Borkovice
1998-08-28 - Žíšov

Hradišťanka


hudba Ladislav Kubeš st.
text sestry Skovajsovy
"Přátelé, nemýlíte se, hraje
Veselka Láďi Kubeše (ml.)"

Kubešovy skladby jsou známy po celé střední Evropě.
V rodině Kubešů se uhnízdila muzika  po tři generace. Zakladatel Matěj se svou potulnou hudební partou byl znám široko daleko v oblasti jižních Čech. V partě hráli i jeho bratři, později i synové. Jablka zpravidla nepadají  daleko od stromu a tak se Ladislav, o kterém zde bude následně řeč, se již v útlém mládí naučil hrát na několik nástrojů a hrával s otcem a strýci. Bezprostřední vztah k hudbě jej také uvedl do vojenského prostředí, kde se mohl hudbě věnovat nejen důkladně, ale měl také štěstí na dobré muzikanty a učitele ve své blízkosti. Je pozoruhodné, že Jihočeská polka spatřila světlo světa na počátku jeho vojenské služby v Jindřichově Hradci.

Nikterak nepřekvapuje, že občas dochází k záměně skladatele této známé polky a jeho syna stejného jména, neboť oba mají stejná jména. I Ladislav mladší se ovšem "potatil" a štafetu hudby nese v různých formách dál. Nejen v dechové hudbě, v které je znám jako kapelník a basista Veselky, ale také jako vydavatel a profesionální kontrabasista.

Zůstaňme ale ještě chvíli u "oslavence", Ladislava Kubeše staršího.  Je třeba vyzdvihnout, že hudební tvorbou se zabýval ve svém volném čase. Byla to jeho velká, po tátíku Matěji zděděná druhá láska, hned vedle své první, manželky Boženky, která jej v jeho zálibě zcela podporovala. Kubešovi vedli spolu spíše skrovný, jak se jeví, nekonfliktní život ve vesnickém prostředí. Teplo poklidného domácího zátiší umožňovalo Ladislavu Kubešovi staršímu se plně soustředit na svou, jak dnes víme, plodnou hudební tvorbu. Miloval Moravu a tak není divu, že vznikly takové skvosty jako Přerovanka či Hradišťanka, které pomyslně věnoval těmto moravským městům. Z jeho skladeb vyzařuje skromnost, teplo, harmonie, láska k lidem a domovině. Jeví se, že některé dechové hudby, které toto obsahové pozadí netuší, mají snahu svým hektickým přednesem udělat z některých jeho skladeb hotový "trhák". Žel bohu.

Jihočeská, rukopis LAdislava Kubeše
Jihočeská polka
rukopis Ladislava Kubeše st.
(click to enlarge)

20. a 21. července se bude konat 20. ročník "Kubešova Soběslav", tentokráte, jak patrné, jubilejní termín.

Foto otce a rukopis Jihočeské mně na požádání laskavě poskytl syn Ladislav mladší.

"Česká dechovka nezahyne,
její krásná živá tradice to nedovolí."
Ladislav Kubeš st.