Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER

"Pod slováckým vinohradem" , 19. August 2006

Blasmusikfestival "Pod slováckým vinohradem" in Dubňany am 19. August 2006

S.a. Bildarchiv

Dubňany ist ein unscheinbarer Ort einige Kilometer von Hodonín entfernt, runderum Weingärten. Frantík Pavluš, Baritonist von Mistříňanka, das wissen die Wenigsten, erzeugt dort seine perfekten Lötpistolen, die er überall exportiert. Das ist ein Ort, wo liebenswürdige Menschen beim Glas Wein ein gemütliches Gespäch sehr zu schätzen wissen. Es ist ein Ort der Begegnung, wo in musikalischer Richtung sozusagen nur "die echte Hausmannskost" geboten wird.
Das Festival, das vom verstorbenen Stada Pěnčík aus Hodonín ins Leben gerufen wurde, stand diesmal im Zeichen des 20. Bestandsjubiläums der örtlichen Blasformation Přespolanka, die von František Tříska, zugleich dem Bürgermeister des Ortes gegründet und weiterhin geleitet wird. Eingeladen wurden zu dieser "Geburtstagsfeier" freundliche Blasformationen aus nicht allzu weiter Umgebung: Miločanka, Mistříňanka, Vlčnovjanka, Šohajka, Vracovjáci, Moravěnka. Dieses "rein" mährisches Festival findet jedes Jahr in den Sommermonaten statt. Es erfreut sich unter dem Heimatpublikum großer Beliebtheit. Am Gratulationsakt nahm auch der örtliche Männergesangschor teil. Es wurden alte Folklorelieder zum Besten gegeben, in denen die in Mähren hochgehaltenen Traditionsinhalte zum Ausdruck kamen (menschliche Beziehungen, Liebe, Heimat, Natur). Moderiert wurde die Veranstaltung meinem mährischen Empfinden nach in einer sehr unpassenden, eher ungehobelten, traditionsfremden Art, für mich eine unerwartete Erfahrung, die noch diskutiert werden muß. Nach der Veranstaltung haben abwechselnd, Mistříňanka und Moravěnka zum Tanz eingeladen.

Einem den "westlichen Veranstaltungsmodus" gewohnten Teilnehmer würden, wie ich glaube, folgende Erscheinungsbilder sofort ins Auge stechen: unspektakuläres Verhalten sowie aufmerksames Zuhören der Teilnehmer. Ausserdem ist es in Mähren bei musikalischen Veranstaltungen absolut unüblich, gleichzeitig zu essen oder zu trinken. Die Blasmusik, die ihren Ursprung dort hat, hat dort auch einen anderen Stellenwert.

Bemerkung am Rande: Mistříňanka hatte ihre auf Schallplatten distributierten alten Suprafonaufnahmen zurück gewonnen und hatte daras CD´s produziert. Supper, ganze 9 Stück. Am Autorücksitz fuhr ich nach Hause wieder zig-CD´s :-)

Die Veranstalung war für mich in musikalischer Hinsicht, tontechnisch bestens betreut von Tonstudio Jaromír Raichman aus Dolní Bojanovice, ein Leckerbissen./AS

Anniversary November 2013: Antonín Borovička

- CZ -

Před 118-ti léty se v měsíci listopadu narodil významný skladatel české dechovky Antonín Borovička.


Antonín Borovička
* 4. 11. 1895 Davle u Prahy
† 3. 12. 1968 Davle u Prahy

Nejhezčí koutek (komp. 1923)


Vejvodova kapela
řídí Josef Vejvoda
zpívají
Jiří Škvára,
Blanka Tůmová a Alena Rychetská

"... nejhezčí koutek na světě znám,
tam chci býti s tebou docela sám,
tam chci tě míti jen pro sebe,
budeme žít svojí lásce,
ty pro mě, já pro tebe ..."

Antonín Borovička prožil v rodné Davli (jižně nedaleko Prahy) bezmála svůj celý život. Byl velmi talentovaný hudebník, skladatel, angažovaný hudební vychovatel a učitel, dlouholetý kapelník. Ve svých mladých letech se především jako autodidakt věnoval hudbě. Ovládal povícero nástrojů, na které se sám s velkou ctižádostí naučil hrát.
 
Se svými hudebními znalostmi a schopnostmi narukoval k vojsku jako hudebník. Válečné události tehdejší doby ale vedly k tomu, že v roce 1917 byl hudební útvar rozpuštěn. Borovička s ostatními byl přemístěn jako řadový voják na frontu u Terstu. Tam přišel Borovička během soubojů o pravou nohu. První světová válka poznamenala jeho životní osud. Jako mladý válečný invalida se vrátil do milované Davle.

Začal se naplno věnovat hudbě, která mu nyní skýtala smysl života. Stará, trvající láska k lidové hudbě a nezlomený životní optimizmus otevíraly Borovičkovi nové uspokojivé pole působnosti. V Davli posléze založil orchestr Vltavan, kterému stál v čele jako kapelník celých 40 let. Začal se také věnovat skladatelské činnosti a hudebnímu vyučování, zejména s myšlenkou doplňování řad v založeném orchestru. Ve vlastním životopisu uvádí, že napsal kolem 60ti skladeb. To ale "zamlčel" řadu skladeb, které byly nalezeny v jeho pozůstalosti (dalších asi 40 skladeb). Hudební nakladatelství Antonína Borovičky má v úmyslu postupně i tyto skladby zpřístupnit veřejnosti.

Antonín Borovička žil ve štastném manželství, z kterého vzešly dva potomci. Pocházel z chudých poměrů. Celý život zůstal milým a skromným člověkem, který rád pomohl kde mohl. Mezi muzikanty byl všude oblíben.

V jeho tvorbě se manifestuje nápaditost, originalita, hudební kouzlo. Borovičkovy skladby získaly svou melodičností mnoho příznivců dechovky po celé střední Evropě.