Středoevropský portál české dechovky /  Mitteleuropäisches Portal böhmischer Blasmusik EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
-------- Flags --------
živá tradice v domovině a Evropě -- lebende Tradition in der Heimat und Europa
HUDBA SPOJUJE NÁRODY   Hudba spojuje / Musik verbindet    MUSIK VERBINDET VÖLKER

XV. Festival Karla Valdaufa 2012 / XV. Karel Valdauf Festival 2012

-cz -

Jan Lipold, Miloň Čepelka, Jaroslav Heřman, Jaroslav Hájek
skladatel Jan Lipold, textař a herec Miloň Čepelka (Divadlo Járy Cimrmana, News, Jarmara),
skladatel Jaroslav Heřman, textař Jaroslav Hájek
(click to enlarge)
O XV. ročníku festivalu Karla Valdaufa 2012, kteý se konal v sobotu a neděli 25. a 26. srpna 2012, jsem měl v úmyslu napsat hned po příjezdu. Ale, "furt něco". A tak se k tomu dostávám až o měsíc později, ale dostávám.

Festival se pořádal jako vždy na náměstí před radnicí za velmi příjemného počací, bez slunce, ale také bez deště:-) Já se na nedělní festival celou cestu z Vídně moc těšil, protože tento festival doprovází vždy jakési mimořádné kouzlo "nespektakulárnosti", bez velkého hlomozu kolem dokola. Jižní čechy miluji (zrovna tak jako Moravu :-), je to region pohody, příjemných a moudrých lidí. Kapely, které vystupovaly, předvedly co uměly, k mému velkému potěšení. Lidi, přijeďte příště i s jiných regionů, tento festival si to jistě zaslouží.

Fandové dechovky by neměli nikdy dopustit, aby česká dechovka v její domovině  "zemřela".

Festival byl zahájen formálně jak se sluší a patří oficiálními zástupci ze strany městského zastupitelstva a dalších subjektů, které k uskutečnění festivalu finančně přispěli. Slovo bylo předáno hlavnímu moderátoru dne, Alexandru Hemalovi, který působil sympaticky ale na můj vkus z jakési podivné motivace mluvil neustále velmi hlasitě, prostě "co hrdlo dalo".

Nedělní sekce festivalu započala vstupem Veselky Ladislava Kubeše, následovaná Krajankou Václava Hlaváčka, Jižany Miroslava Dvořáka, Plechovou kapelou v čele s Daliborem Kaprasem,  Mistříňankou v čele s Pavlušovými,  Pražskými muzikanty s Milanem Baštou a dechovou hudbou Podhoranka. Kapely nabídly suprovou muziku z jejich oblíbeného repertoáru, každá ve svém vlastním stylu a charakteru a to ve velmi solidním, z mého hlediska líbivém provedení. Myslím, že u posluchačů nemohly vyvstat žádné důvody k nespokojenosti.

Pohled z podia do řad publika skýtal ovšem zcela jiný obraz. Festivalu tohoto typu a kvality se účastnilo - dle mého úsudku - z jakéhosi nepochopitelného důvodu, nápadně málo posluchačů.  Nad tím se budou muset pořadatelé přinejmenším zamyslet, má-li mít takový festival do budoucna pokračování. Osobně si myslím, že by fandové české dechovky měli pociťovat jakousi morální povinnost tradice festivalů podporovat, třeba už jen svou přítomností. K čemu festivaly bez posluchačů?  Tento rok se opět šuškalo o těžkostech konání festivalu do budoucna, silně podmíněné finančním zajištěním. Finanční důvody hrají stěžejní roli, zda-li se festival bude i nadále pořádat, což  bezprostředně s účastí souvisí. Nechme se překvapit. Jedno je však zcela jisté: Karel Valdauf, který pro českou dechovou hudbu věnoval veškerý svůj život, by si takový festival na jeho počest jistě zcela zasloužil.

Běhelm festivalu jsem měl možnost popovídat o "všelikém" s Antonínem Borovičkou, Josefem Vejvodou, Jaroslavem Hájkem, velmi krátce i s Janem Lipoldem. S Janem Lipolden jsem chtěl udělat interview, leč k tomu v důsledku neustálého fotografování a natáčení nedošlo. V rozhovoru s Josefem Vejvodou u kafe jsem mimo jiné zvěděl, že má k nabídnutí rarity a to CD  staršího data s originálními nahrávkami táty. Zmiňuji se zde úmyslně o tom z toho důvodu, že by to mohlo zajímat skutečné fandy původní české dechovky. Lze se obrátit přímo na Josefa Vejvodu s odkazem na náš rozhovor.  Na zdejších stránkách mám v úmyslu, jako obvykle, uvádět ukázky. Ladislav Kubeš se po vystoupení musel věnovat jiným povinostem, tak jsem jej ani nestihl pozdravit. Jaroslav Hájek, "povoláním" včelař:-) a muž širokého srdce, mně přivezl 5kg medu a balík not, které on opatřil textem. Budu tedy postupně jeho tvorbu - s jeho důrazným souhlasem - zveřejňovat zde na stránkách.

Viz. také video a audio archiv

Anniversary November 2013: Antonín Borovička

- CZ -

Před 118-ti léty se v měsíci listopadu narodil významný skladatel české dechovky Antonín Borovička.


Antonín Borovička
* 4. 11. 1895 Davle u Prahy
† 3. 12. 1968 Davle u Prahy

Nejhezčí koutek (komp. 1923)


Vejvodova kapela
řídí Josef Vejvoda
zpívají
Jiří Škvára,
Blanka Tůmová a Alena Rychetská

"... nejhezčí koutek na světě znám,
tam chci býti s tebou docela sám,
tam chci tě míti jen pro sebe,
budeme žít svojí lásce,
ty pro mě, já pro tebe ..."

Antonín Borovička prožil v rodné Davli (jižně nedaleko Prahy) bezmála svůj celý život. Byl velmi talentovaný hudebník, skladatel, angažovaný hudební vychovatel a učitel, dlouholetý kapelník. Ve svých mladých letech se především jako autodidakt věnoval hudbě. Ovládal povícero nástrojů, na které se sám s velkou ctižádostí naučil hrát.
 
Se svými hudebními znalostmi a schopnostmi narukoval k vojsku jako hudebník. Válečné události tehdejší doby ale vedly k tomu, že v roce 1917 byl hudební útvar rozpuštěn. Borovička s ostatními byl přemístěn jako řadový voják na frontu u Terstu. Tam přišel Borovička během soubojů o pravou nohu. První světová válka poznamenala jeho životní osud. Jako mladý válečný invalida se vrátil do milované Davle.

Začal se naplno věnovat hudbě, která mu nyní skýtala smysl života. Stará, trvající láska k lidové hudbě a nezlomený životní optimizmus otevíraly Borovičkovi nové uspokojivé pole působnosti. V Davli posléze založil orchestr Vltavan, kterému stál v čele jako kapelník celých 40 let. Začal se také věnovat skladatelské činnosti a hudebnímu vyučování, zejména s myšlenkou doplňování řad v založeném orchestru. Ve vlastním životopisu uvádí, že napsal kolem 60ti skladeb. To ale "zamlčel" řadu skladeb, které byly nalezeny v jeho pozůstalosti (dalších asi 40 skladeb). Hudební nakladatelství Antonína Borovičky má v úmyslu postupně i tyto skladby zpřístupnit veřejnosti.

Antonín Borovička žil ve štastném manželství, z kterého vzešly dva potomci. Pocházel z chudých poměrů. Celý život zůstal milým a skromným člověkem, který rád pomohl kde mohl. Mezi muzikanty byl všude oblíben.

V jeho tvorbě se manifestuje nápaditost, originalita, hudební kouzlo. Borovičkovy skladby získaly svou melodičností mnoho příznivců dechovky po celé střední Evropě.

BCMath lib not installed. RSA encryption unavailable