Skladatel Ladislav Hrdlička / Komponist Ladislav Hrdlička

Details

Category: Composers

Created: Sunday, 20 September 2009 23:19

Last Updated: Tuesday, 18 August 2015 18:55

Written by Antonin

Hits: 25106

Ladislav Hrdlička ve svém pracovním koutku (v pozadí Antonín)

V nenápadném, spíše malém městečku, položeném jižně od Brna žije bez velké publicity muž, který zasvětil svůj celý život hudbě. Následující příspěvek je věnován hudebnímu skladateli Ladislavu Hrdličkovi z Rajhradu.

Rajhrad se nachází necelé 3km od velmi rušné dopravní tepny Vídeň – Brno. Od počátku roku jsem při průjezdu vždy pomyslel na to, tohoto muzikanta navštívit a poznat osobně. Ladislav Hrdlička se taktéž od počátku roku musel nalézat ve vizíru Václava Kováře, moderátora rádia Proglas, který mu věnoval na jaře celé hodinové vysílání. To jsem se ale dozvěděl až teprve od pana Hrdličky.

Několik emailů dostačovalo, abychom se shodli na dni návštěvy. Po mém příjezdu do obce jsem byl po jmenovitém dotazu mezi domácími spolehlivě navigován přes rozkopanou uliční krajinu až k jeho domu.
Po krátkém přátelském přijetí manželským párem Hrdličků jsme se dostali u kávy velmi rychle k povídání o hudbě, dechové hudbě, o dechových skupinách a hudebním životě Ladislava Hrdličky. Počáteční formální komunikační modus byl zanedlouho odbourán a nahrazen osobním přístupem. Příjemným okamžikům s Lacem – jak mu říkají všichni jeho přátelé – nestálo nic v cestě.

Laco je skromný, přátelský, přívětivý a vlídný člověk. Působí velmi čerstvě a soustředěně, uhodnout jeho věk je takřka nemožné. Mně bylo celkem rychle jasno, že Laco není pouze činný v oblasti dechové hudby, ale že také komponuje pro oblast hudby zábavné.  To bylo možno poznat jasně na tom, že během povídání spontánně sáhl po klarinetu … a začal doprovázet svou kompozici. S jeho dobrým přítelem ze Židlochovic “převádí” své skladatelské nápady do pohodově znějící zábavné formy. Já také neváhal a nenatočil s Lacem krátký klip.

Laco zhlédl světlo světa 29. Července 1933 v malé obci Holubice východně od Brna na poloviční cestě do Slavkova. Zajímavá jsou mimoděk pro mě jména. Holubice znamená německy “Taube”,  a Hrdlička “Turteltaube”. Jeho otec pracoval celý život jako truhlář. K hudbě neprojevoval, stejně jako jeho matka žádnou inklinaci. Víme ale, že jsou vždy okolnosti či osoby, které osud dítěte mimořádně ovlivní. V případě Laca to byl jeho děda ze strany matky, pan Černý, který sice nehrál na žádný hudební nástroj, ale pro muziku se mohl vždy nadchnout. Byl to jeho nápad koupit černé housle (pravděpodobně od kočujících Romů), s kterými chtěl mladičkého Laca motivovat k hudbě. Jeho záměr vyšel naplno. Laco začal navštěvovat hodiny hudby u místního hudebního učitele a ředitele lidové školy pana Leopolda Stypy. Pan ředitel nebyl jen pouhým vynikajícím učitelem hudby, ale take vzorem a morální instancí v obci. Vedl omladinu k umění, ke všemu krásnému a vznešenému. Laco byl neustále podporován nadšeným dědečkem a bral tudíž vyučování zcela důsledně a vážně.

Po tomto základním vzdělání se odvážil nahlásit na vojenské hudební škole v Praze Karlíně, aby tam složil přijímací zkoušky. Nejistot a obav byl konec až v tom okamžiku, co přišel z Prahy dopis od velitele a výborného vojenského hudebníka Jana Uhlíře. Bylo mu sděleno, že byl přijat na obor housle a klarinet. Nástupní termín byl 1. Září 1948. Laco říká ještě dnes: “Byl to rozhodující, nezapomenutelný okamžik mého života.”

Následovaly čtyři roky tvrdého studia s přísnou vojenskou kázní. Vojenský orchestr měl v době studia vice než 100 členů, a byl veden Hynkem Slukou. Pro Laca to byly nezapomenutelné okamžiky, zejména když se hrála náročná symfonická díla. Vojenská škola byla z jakýchsi důvodů přemístěna z Prahy na Slovensko, kde Laco své studium ukončil velmi úspěšně.

Poté byl přiřazen k 31. Pěšímu pluku “Jan Sladký Kozina” v Brně, kde hrál v orchestru na housle a klarinet. O dva roky později byla založena Brněnská posádková hudba. Toto hudební těleso bylo obsazené a vedené prvotřídními hudebníky. Veřejná vystoupení tohoto tělesa velmi silně obohacovala kulturní život Brna a byla u domácího publika ve velké vážnosti. Zde spolupracoval Laco s řadou kapelníků, Robertem Šálkem, Karlem Pitrou, ke konci s Jaroslavem Kubáčkem. Karel Pitra udržoval kontakt se skladatelem Milošem Machkem, šéfem orchestru Strudio Brno.  Je dlužno připomenout, že Miloš Machek udržoval užší kontakt s amatérskými kapelami a ty také podporoval. Bylo kupříkladu jeho zásluhou, že v roce 1999 dechová hudba Šohajka vyšla ze soutěže o Zlatou křídlovku jako vítěz. Jeho prostřednictvím docházelo ke kontaktu mezi amatérským dechovým děním a Brněnskou vojenskou hudbou.

V roce 1985 dochází v životě Ladislava Hrdličky k neočekávanému zlomu, který těžce nese. Ze zdravotních důvodů je Laco nucen opustit po 34 letech své činnorodé profesní činnosti vojenskou hudbu. Je třeba se životně nově orientovat. Jeho dosavadní činnost, hudba, které věnoval svou celou bytost a život, zůstává jako stabilní orientační pilíř. Dostává se na dráhu hudebního pedagoga.  Od roku 1986 se věnuje celých 14 let výuce hudby v hudební škole Židlochovice v expozituře Rajhrad.

Ladislav Hrdlička  jako profesionální hudebník podporoval, napomáhal a napomáhá nejrůznějšími způsoby malým dechovým orchestrům. Od roku 1979 byl jako umělecký vedoucí u Legrůtů ve Velkých Bílovicích. V důsledku jeho počinů a působení byly místní hudební aktivity postaveny na novou solidní bázi. K tomu píše za sebe, a ve jménu všech bílovických muzikantů dřívější kapelník Ing. Pavel Zemánek, klarinetista, skladatel, aranžér, “děvče pro všechno” v jeho děkovném dopise k Lacovým 70 ti “životním růžím”: “To, že máme dnes v Bílovicích hudební školu, dechovou skupinu Bílovčanku, nové Legrůty (v legrůtském věku) a dechovou skupinu mladých, to je vše Laco tvou zásluhou.” A takto by se dalo pokračovat tuctem dechových skupin, jako Dopravanka, Kovoliťanka, Lacáranka, Ladňanka, Palavanka, Rosičanka a dalších.

Je třeba uvést na tomto místě další plodnou spolupráci, která i současné Lacovy sklony snadno vysvětluje. Bylo to setkání s tanečním orchestrem Židlochovice, především s jejím uměleckým vedoucím Františkem Křenkem, muzikantským fanatikem. Z počátečního náhodného suplování vzešla z tohoto setkání úzká, dlouholetá spolupráce a přátelství, které pro Laca znamenalo pozoruhodné hudebně produktivní období. Pro orientaci se nacházíme v době mimořádného vzestupu popularity dechové skupiny Moravanka a všudepřítomnosti Slabákových interpretací. Laco hrál v orchestru a aranžoval pro toto taneční těleso doslova vše, co bylo v té době k slyšení: lidovky, pop, domácí I zahraniční šlágry. Do tohoto časového období lze také zasadit počátek Lacovy skladatelské tvorby. (Na tomto místě zajímavá paralela: také Václav Maňas prošel nejdříve obdobím, kdy se naučil řemeslu aranžéra, než se posléze pak začal naplno věnovat skladatelské činnosti).

Ladislav Hrdlička je ovšem většině dechovkových fandů znám svými skladbami v tomto segmentu. K jeho skladbám si psal z části text sám, spolupracoval ale také s textaři Stanislavem Pěnčíkem, Vladimírem Salčákem, Jaroslavem Zbořilem a jinými. V jeho posledním seznamu, který mně poskytl – viz. strana1, strana 2, strana 3, strana 4, strana 5  – uvádí 172 vlastních skladeb. Tyto se nachází ve spektru od klasické dechové hudby až po hudbu zábavnou, popř. hudbu, komponovanou cílově k různým příležitostem. V jeho archivu se nachází vice než 600 vlastních aranží. Průřez jeho písniček lze nalézt na dvou profilových CD, jejíchž realizaci účinně podpořil jeho přítel a dřívější ředitel základní školy T. G: Masaryka v Rajhradu Petr Žižka.

Ladislav Hrdlička si mimořádně cení setkaní a seznámení s osobnostmi, ke kterým patřili a patří Jan Slabák, František Maňas, Slávek Smišovský, Ladislav Kozderka,  Miloš Machek.

Počátkem roku 1996 založil Ladislav Hrdlička Music Senior Club. Členové tohoto klubu jsou osoby, které zasvětily celý svůj život hudbě. K tomuto klubu náležel kupříkladu I Václav Trojan, který zemřel v roce 2002. Laco se stará o veškeré klubové agendy, koncipuje kulturní programy klubu a vede také kroniku s fotodokumentací.

V manuskriptu “Z mého života muzikantského”, který mně Laco věnoval, se dočítám:
“Ohlížím se za svým hudebním životem, bilancuji svou hudební kariéru. Nabízí se otázka, kdo za to vše, co jsem prožil, zaplatil velkou daň. Odpovědět musím jednoznačně. Daň odvedla moje manželka, která musela převzít všechny rodinné starosti, na které jsem neměl čas. Já jsem měl na prvním místě muziku a potom následovalo vše ostatní. Proto patří manželce velké poděkování za 35 roků společného života, vyplněné láskou a velkou podporou mého muzikantského počínání.”

Kontaktinfo ladislavhrdlicka.webcard.tel

Ladislav Hrdlička in seinem Arbeitszimmer (im Hintergrund Antonín)

In einem eher kleineren, südlich von Brünn gelegenen unscheinbaren Städtchen lebt ziemlich unspektakulär ein Mann, der sich sein ganzes Leben mit der Musik befasst. Der folgende Beitrag ist dem in Rajhrad lebenden Komponisten Ladislav Hrdlička gewidmet.

Rajhrad ist kaum 3km von der frequentierten Hauptverbindung Wien - Brünn entfernt. Seit Jahresbeginn dachte ich bei Vorbeifahren immer wieder daran, diesem Musiker einen Besuch abzustatten, um ihn persönlich kennen zu lernen. Seit Jahresbeginn befand sich  Ladislav Hrdlička Interessanterweise auch im Visier des  Moderators der blasmusikalischen Sendungen beim Radio Proglas, Váckav Kovář, der ihm eine ganze Sendung widmete. Das erfuhr ich aber erst von Herrn Hrdlička.

Paar E-Mails reichten, um meinen Besuch zu fixieren. Im Ort ankommend, wurde ich, nach seinem Namen fragend, von den Einheimischen durch die aufgegrabene Straßenlandschaft  verlässlich bis zu seinem Zinshaus geführt.

Nach einem kurzen freundlichen Empfang vom Ehepaar Hrdlička  waren wir beim Kaffee ziemlich rasch dabei, über die Musik, die Blasmusik, Blaskapellen und in das musikalische Leben von Ladislav zu tauchen. Der anfängliche  formale Kommunikationsmodus wurde nach kurzer Zeit abgeschafft und durch einen persönlichen Zugang ersetzt. Gemütlichen Augenblicken mit Laco, wie er von allen Freunden stets genannt wird, stand daher nichts mehr im Wege. ... (čtěte dále ... viz Weiterlesen)

Laco ist ein bescheidener, freundlicher und umgänglicher Mensch. Er wirkt sehr frisch und konzentriert, sein wahres Alter zu erraten ist glatt unmöglich. Mir wurde ziemlich schnell klar, dass er nicht nur im blasmusikalischen Bereich tätig ist, sondern auch für den Unterhaltungsbereich generell ziemlich viel komponiert. Das war deutlich daran zu erkennen, dass er bei der Diskussion über seine derzeitige Beschäftigung spontan zu seiner Klarinette griff ... und es ging sofort los. Mit seinem guten Freund aus Židlochovice setzt er seine kompositorischen Einfälle in eine gemütlich klingende Unterhaltungsmusik um. Ich zögerte auch nicht, um einen kurzen Clip aufzunehmen.

Laco erblickte das Licht der Welt am 29. Juli 1933 in einem kleinen Ort Holubice östlich von Brünn am halben Weg nach Slavkov. Interessant sind fúr mich die Namen. Holubice bedeutet zu Deutsch "Taube" und Hrdlička "Turteltaube". Sein Vater war lebenslang als Tischler beschäftigt, zur Musik zeigte er, genauso wie seine Mutter keine Neigung. Es gibt aber immer Umstände oder Personen, die das Schicksal eines Jugendlichen maßgeblich beeinflussen. In Laco seinem Fall war das der Opa mütterlicherseits, Herr Černý, der zwar kein Instrument spielte, aber sich für Musik begeistern konnte. Es war seine Idee,  eine schwarze Geige zu kaufen (vermutlich von vorbeifahrenden Romas), mit der er Laco zur Musik motivieren wollte. Die Rechnung ging voll auf. Laco begann mit seinen 7 Jahren beim örtlichen Musiklehrer und Direktor der Volksschule Herrn Leopold Stypy Unterricht zu nehmen. Der Direktor war nicht nur ein ausgezeichneter Lehrer, sondern auch eine moralische Instanz im Ort. Er führte die Jugendlichen zur Kunst, und allem Schönen und Erhabenen. Laco wurde ständig von seinem Opa angespornt  und nahm den Unterricht ganz ernst. Nach dieser Grundausbildung wagte er sich in der Militärmusikschule in Praha-Karlín anzumelden und die Aufnahmeprüfung zu machen. Das Zittern nahm erst das Ende, als aus Praha der Brief vom kommandierenden und ausgezeichneten Militärmusiker Jan Uhlíř kam, dass er im Fach Geige und Klarinette aufgenommen wurde. Der Antrittstermin 1. September 1948.  Laco sagt noch heute: "Der entscheidende, unvergessliche Augenblick meines Lebens."

Es folgten vier Jahre harten Studiums mit strenger Disziplin in Militärumgebung. Das Militärorchester hatte während des Studiums mehr als 100 Mitglieder und wurde von Hynek Sluka dirigiert, für Laco unvergessliche Augenblicke, insbesondere wenn anspruchsvolle symphonische Werke gespielt wurden. Die Militärschule wurde aus irgendwelchen Überlegungen von Prag in die Slowakei verlegt, wo Laco das Studium mit einem sehr guten Erfolg abschloss. Danach  wurde er zum 31. Infanterie-Regiment  "Jan Sladký Kozina" nach Brünn verlegt, wo er im Orchester Geige und Klarinette spielte. Zwei Jahre darauf wurde die bekannte Brünner Garnisonmusik gegründet. Dieser Klangkörper wurde von erstklassigen Musikanten besetzt und geführt. Die öffentlichen Auftritte dieses Klangkörpers bereicherten massiv die Kulturszene Brünns und wurden von der Ortsbevölkerung auch ganz besonders geschätzt. Hier arbeitete Laco mit einer Reihe hervorragender Kapellmeister zusammen, Robert Šalek, Karel Pitra, zuletzt mit Jaroslav Kubáček. (Karel Pitra pflegte einen engen Kontakt zum Komponisten Miloš Machek, dem Chef von Orchester Studio Brno. Es sei erwähnt, dass Miloš Machek ein besonderes Nahverhältnis zu Amateur-Blaskapellen pflegte und die unterstützte. Es war z.B. sein Verdienst, dass BK Šohajka das Goldene Flügelhorn 1999 davon trug. Über ihn wurde mittelbar auch eine Querverbindung zwischen den Blaskapellen und der Militärmusik Brünn gepflegt).

Im Jahre 1985 kommt es für Ladislav Hrdlička zu einem unerwarteten Bruch in seinem Leben, den er schwer trägt. Aus gesundheitlichen Gründen scheidet Laco nach 34 Jahren seiner erfolgreichen Berufslaufbahn als Musiker vom Militär aus. Es gilt für ihn, sich im Leben neu zu orientieren. Die musikalische Tätigkeit, der er bisher sein ganzes Wesen und Leben schenkte, bleibt als unverrückbarer Pfeiler. Es verschlägt ihn auf die Laufbahn eines Pädagogen. Ab dem Jahr 1986 widmet er sich ganze 14 Jahre lang dem Musik-Unterricht in der Musikschule Židlochovice, Expositur Rajhrad.

Ladislav Hrdlička als professioneller Musiker betätigte sich in vielfältiger Weise als Förderer und Unterstützer im Bereich der Amateurkapellen. Seit 1979 war er als musikalischer Leiter bei Legrůti in Velké Bílovice  tätig. Dort wurden durch sein intensives Tun und Wirken die örtlichen musikalischen Aktivitäten auf eine neue solide Basis gebracht. Dazu der ehemalige Kplm. Ing. Pavel Zemánek, ein Allrounder, Klarinettist, Komponist, Arrangeur in einem Dankesbrief an Laco zu seinen "70 Lebensrosen" im Namen aller Musikanten aus Velké Bílovice: "Dass wir heute in Velké Bílovice eine Musikschule haben,  die Blaskapelle Bílovčanka, die neuen Legrüti (im Legrütenalter) und die Jugendblaskapelle, das ist Laco auch dein Verdienst." So könnte man mit einem Dutzent weiterer Blaskapellen fortsetzen,  vor allem mit Dopravanka , Kovoliťanka, Lacáranka, Ladňanka, Palavanka, Rosičanka, und anderen.

Eine weitere fruchtbare Zusammenarbeit sei an dieser Stelle erwähnt, die auch die heutigen Neigungen von Laco leicht erklären lässt. Es war die Begegnung mit dem Tanzorchester JMC Židlochovice, vor allem mit dem künstlerischen Leiter dieser Formation František Křenek, einem Fanatiker-Musikanten. Aus einer am Anfang zufällig zustande gekommenen Ersatzspielerei ergab sich eine dicke, langjährige Freundschaft mit Křenek, und eine für Laco erstaunlich musikalisch produktive Zeit. Wir befinden uns u.a. in einem Zeitraum des kometenhaften Aufstieges von Moravanka und der Omnipräsenz von Slabak-Interpretationen. Laco spielte im Orchester und arrangierte für dieses Tanzorchester buchstäblich alles, was in der Zeit zu hören war, Volkslieder, ausländische, inländische Schlager. In diese Zeit können wir auch den Beginn seiner Kompositionstätigkeit setzen. (Hier eine interessante Parallele: auch Václav Maňas erlerne gründlich das Handwerk eines Arrangeurs, eher es dann bei ihm mit der Kompositionstätigkeit  richtig losging.)

Den meisten Blasmusikfans ist Ladislav Hrdlička aber vor allem durch seine Kompositionen im blasmusikalischen Bereich bekannt. Zu seinen Kompositionen schrieb er zum Teil den Text selbst, er arbeitete aber auch eng mit den Textern Stanislav Pěnčík, Vladimír Salčák, Jaroslav Zbořil u.a.  zusammen Er  führt in seinem letzten Verzeichnis, das er mir zukommen ließ (s. Seite1, Seite2, Seite3, Seite4, Seite5), 172 eigene Kompositionen an. Diese liegen in einem Spektrum zwischen der klassischen Blasmusik bis hin zur Unterhaltungsmusik bzw. Musik für besondere Anlässe. Laco besitzt in seinem Archiv mehr als 600 eigene Arrangements. Ein Querschnitt seiner Lieder lässt sich auf seinen zwei Profil-CDs finden, deren Realisierung der ehemalige Direktor der Hauptschule Tomáše Garyka Masaryka in Rajhrad und sein guter Freund Petr Žižka, tatkräftig unterstützte.

Ladislav Hrdlička schätzt sich glücklich, im Laufe seines Lebens Persönlichkeiten kennengelernt zu haben, zu denen er unter anderem Jan Slabák, František Maňas, Slávek Smišovský, Ladislav Kozderka,  Miloš Machek zählt.

Anfang des Jahres 1996 gründete Ladislav Hrdlička den Music Senior Club. Mitglieder dieses Clubs sind Personen, die ihr ganzes Leben der Beschäftigung mit Musik gewidmet haben. Dem Club gehörte auch Václav Trojan an, der im Jahre 2002 starb. Laco kümmert sich um die Clubagenden, konzipiert Kulturprogramme, schreibt die Club-Chronik mit Fotodokumentation.

Im Manuskript "Aus meinem Musikantenleben", das mir Laco widmete, kann ich nachlesen:
"Ich blicke zurück auf mein musikalisches Leben und ziehe Bilanz. Es drängt sich die Frage auf, wer für das alles, was ich erlebte, den hohen Tribut bezahlte. Antworten muss ich eindeutig. Den Tribut bezahlte meine Ehefrau, die alle Familiensorgen übernehmen musste, für die ich keine Zeit hatte. Meiner Ehefrau gebührt daher ein Riesendank für 35 Jahre des gemeinsamen Lebens, ausgefühlt mit Liebe und großer Unterstützung für meine musikalischen Tätigkeiten."

Kontaktinfo ladislavhrdlicka.webcard.tel

Skladby Ladislava Hrdličky / Kompositionen von Ladislav Hrdlička