Evropský portál české dechovky / Europäisches Portal böhmischer Blasmusik / European portal of Bohemian brass EVROPSKÝ PORTÁL ČESKÉ DECHOVKY
EUROPÄISCHES PORTAL BÖHMISCHER BLASMUSIK
EUROPEAN PORTAL of BOHEMIAN BRASS MUSIC
Vlajky
Živá tradice v domovině, Evropě a ve světě --- Living tradition at home, Europe and in the world --- Lebende Tradition in der Heimat, Europa und der Welt
Hudba spojuje národy  Hudba spojuje / Musik verbindet   Music unites nations   Hudba spojuje / Musik verbindet   Musik verbindet Völker

"Hudba a rytmus nacházejí cestu k nejskrytějším místům duše"    "Musik und Rhytmus finden den Weg zu den verborgensten Stellen der Seele." -- Platón

CZECH
GERMAN
Vladimír SalčákJedna z velmi známých osobností v oblasti  moravské dechovky je Vladimír Salčák, bydlištěm ve Veselí nad Moravou. Je to znalec scény, multitalent, textař, skladatel, producent rozhlasových vysílání s dechovkovou tématikou, moderátor mnoha dechových festivalů a přehlídek, případně večerů s dechovkou, ale také velký milovník sportu, turistiky a cestování.

Vláďa,jak je přáteli nazýván, se narodil 5. dubna 1936 v nedaléké vinné obci Petrov. Rodina, žijící ve velmi skromných poměrech, se ale z logistických důvodů brzy přemístila do Veselí nad Moravou, kde byl otec jako železničář zaměstnán na tamním nádraží.

Často je dotazován na své hudební kořeny. Ty ale ve srovnání s jinými, hudebně angažovanými lidmi prakticky neexistovaly. Jeho dětství bylo především poznamenáno prací ve vinohradech, kde ale, jak si velmi dobře vzpomíná, jeho otec během prací hodně zpíval. Byly to především moravské lidové písně, kterých bylo požehnaně.

Vláďovo hudební nadání se ale projevilo o mnoho let  později. Byla to spíše hra náhody. Do svých 40ti let věnoval totiž svůj volný čas převážně svému koníčku sportu a turistice. V této době procestoval s mimořádnou vášní nejrůznějšími způsoby celou Českou Republiku a sousední země tehdejšího  "východního bloku".  Tato činnost mu dokonce přinesla velmi prestižní titul s diplomem "Mistr turistiky". V době návštěvy učňovského učiliště v Gbelích, posléze pak jako žák průmyslové školy v Břeclavi se nacházel na hony daleko od hudebního dění.

Náhoda sama a Vládˇova vrozená zvědavost jej ovšem přivedly do bezprostřední blízkosti lidové hudby. Během počátečního nadšení, které jej doprovázelo na počátku svých 40ceti let se ve spěchu naučil hrát na křídlovku. V lokální kapele se mu podařilo poměrně rychle vypracovat z postu doprovodu na druhou, posléze na první křídlovku. Neočekávané zdravotní problémy, které vedly k implantaci kardiostimulátoru, bránily Vláďovi ale v dalším aktivním působení v roli křídlováka. Hudebních zážitků a nabytých zkušeností se ale nechtěl jen tak rychle vzdát.

Začal se tedy blíže zajímat o skladatelskou činnost. Navštěvoval semináře pro kapelníky. V jednom z takových kurzů mu náhoda přihrála setkání se Slávkem Smíšovským, který byl, vzhledem k jeho hudebnímu vzdělání, angažován jako lektor.  Smíšovského lehký, jasný a přehledný přednes vzbuzoval ve Vláďovi dojem, že je skladatelská činnost celkem "snadnou" záležitostí. Toto se mu jevilo jako nové a zajímavé pole působnosti. Z mnoha osobních setkání a hovorů se Smíšovským vím, že se dovedl vyjadřovat přesně a velmi poutavě. Vláďa se nikdy  netajil tím, že se mu během života nedostalo fundovaného, hudebního vzdělání. Příležitostně neopomenul utrousit : "... kdybych věděl, že mně milý búh daruje ještě 10 let, dám se hned do toho, abych solidní hudební vzdělání dodatečně získal".  S touto poznámkou lze doložit jeho úžasný elán i v jeho věku sedumdesáti čtyř let.


A tak vznikla první skladba, na kterou byly vázány velké naděje. Jeho úsilí bylo ale místním kapelníkem zhodnoceno zdrcujícím způsobem. Vláďa se vyznačoval houževnatostí a tak neházel hned "flintu do žita". Začal s intenzivním studiem odborné hudební literatury a analyzoval kompozice jiných skladatelů. Došlo to tak daleko, že se odvážil požádat již známé osobnosti Františka Maňase a Slavka Smišovského v oblasti sklady a tvorby textu o skromnou spolupráci. Jeho odvaha se vyplatila. Spolu s Františkem Maňasem vytvořil v následných letech jako textař či skladatel na 60 skladeb, obdobně tak se Slávkem Smišovským. Spolupráce s dalšími vesměs známými skladateli nenechala na sebe dlouho čekat, kde na sebe upoutal pozornost jako nápaditý, trefný textař.  Posléze následovala spolupráce s dalšími hudebními skladateli, ke kterým patřili  Dalibor Brázda, Vladimír Fuka, Zdeněk Gurský, Ladislav Hrdlička, Antonín Koníček, Ladislav Kubeš, Jan Lipold, Miloš Machek, Jan Slabák, Áda Školka, Áda Doško, Josef Vejvoda, Jiří Volf, Jiří Vrána a spousta dalších.

Vladimír Salčák, Antonín SprinzlVladimír Salčák, Antonín na 40. Festivalu
slováckých dechových hudeb in Ratíškovicích

Myšlení, cítění a způsob života Vladimíra Salčáka měly hlubké kořeny v lidových tradicích. Byl vždy bdělým pozorovatelem svého sociálního okolí. Měl pozoruhodnou schopnost, nalézat pro poměrně komplexní obsahy a souvislosti vždy vhodný a běžně užívaný dialektový výraz. Tato okolnost jakož i jeho značná ctižádost se promítá do charakteru jeho tvorby.

Vladimír Salčák může pohlédnout na více než 400 skladeb, v kterých se zvěčnil jako textař, skladatel nebo obojí.  Skladby, které se vyznačují jeho "rukopisem", byly mezitím převzaty do repertoáru mnoha moravských dechovek a natočeny na nosiče. K těmto kapelám patří bezesporu Bojané, Dolanka, Dambořanka, Frajárka, Hovorané, Lanžhotčanka, Mistříňanka, Moravanka, Pohoranka, Straňanka, Šohajka, Valaška, Vlčnovjanka, Veselané, Vracovjáci, Žadovjáci, ale také Drie Donken z Holadska a mnoho dalších.

Zastupitelstvo obce Veselí nad Mpravou rozhodlo v květnu tohoto roku udělit dvěma důležitým občanům města, Vladimíru Salčákovi a Jaroslavu Vinklárkovi,  "Městskou cenu za mimořádné zásluhy v oblasti kultury". Oběma za jejich rozsáhlou hudební tvorbu jakož i angažmá v oblasti lidové kultury.

Pokaždé, když  dojde s Vláďou na výměnu slov, ať již během návštěvy u něj doma či na různých dechovkových slezinách, jako kupříkladu v Ratíškovicích, sedí proti mně vitální, otevřený a velmi přístupný veselý člověk, který přes svůj pokročilý věk a voperovaný kardiostimulátor na mě působí vždy čerstvě a mladě, plný života a nápadů.

Skladby

skladba druh
Akáty valčík
Babí járek valčík
Boršický kapelník polka
Budějovanka polka
Čtyři lípy valčík
Den se už krátí valčík
Do tance, přátelé polka
Hanácký dožínkový valčík
Haťová cestička polka
Horela lipka valčík
Horňácký valčík
Chlapci Strážničané polka
Javornický valčík
Jižní Moravěnka valčík
Kázali nám páni valčík
Lalujo bílá valčík
Lhotský valčík
Ludé povidajú valčík
Milovaná Haná valčík
Milovníček polka
Na boršických lúkách valčík
Od Horního Němčí polka
Okolo Hovoran valčík
Okolo Moravy valčík
Petrovské Plže valčík
Poslední polka
Pověz ně milá valčík
Princezna z mládí valčík
Pro kapelu polka
Předjaří valčík
Přívozník valčík
Ranní valčík
Regrútský valčík
Spadlo už listí valčík
Svatební víno polka
U splavu valčík
Úsměvný valčík
Velkou smůlu mám polka
Veselské náměstí polka
Vlčí máky valčík
Z Blatničky polka
Z Rusavy polka
Znorovská polka

Vladimír SalčákEine der wohl bekannten Persönlichkeiten der Blasmusik-Szene in Mähren ist der in Veselí nad Moravou lebende Kenner und Allrounder, Texter, Komponist, Gestalter von Rundfunksendungen mit Blasmusikthematik,  Moderator von zahllosen Blasmusikveranstaltungen, Touristik- und Sportliebhaber Vladimir Salčák.

Vláďa, wie er von Freunden genannt wird, wurde am 5. April 1936 in unweit gelegenem Weinort Petrov geboren. Die in ziemlich bescheidenen Verhältnissen lebende Familie hatte es aber aus logistischen Gründen bald nach Veselí verschlagen, denn sein Vater war bei der Eisenbahn am Bahnhof in Veselí tätig.

Vláďa wird oft nach seinen musikalischen Wurzeln gefragt. Die gab es im Gegensatz zu anderen musikalisch engagierten Leuten de facto keine. Seine Kindheit war in erster Linie durch Arbeit in den Weingärten gekennzeichnet, wo aber sein Vater, wie sich Vláďa gut erinnert, während der Arbeit viele Volkslieder zu singen wusste.

Vláďa seine musikalische Neigung kam zum Vorschein viel später und wurde eher durch einen Zufall ausgelöst. Seine primäre Freizeitgestaltung galt  bis zu seinem 40-sten Lebensjahr seinem präferierten Hobby Sport und Touristik. Vláďa bereiste mit besonderer Leidenschaft auf unterschiedlichste Weise die ganze Tschechische Republik und die damals offenen östlichen Länder. Dies hat ihm sogar das angesehene Diplom "Mistr turistiky" eingebracht. Mit seiner Lehre in Gbely sowie einem weiterem technisch-orientierten HTL-Studium in Břeclav lag er meilenweit abseit von der musikalischen Szenes.

Der Zufall sowie seine angeborene Neugier brachten ihn in die unmittelbare Nähe der Volksmusik. ...

In seiner anfänglichen Begeisterung in seinen 40-er Jahren lernte er im Schnellverfahren Flügelhorn spielen. Er konnte in der örtlichen Blaskapelle von der Begleitung relativ rasch zum zweiten, später zum ersten Flügelhorn aufsteigen. Unerwartete gesundheitliche Probleme, die zur Implantation eines Kardiostimulators führten, hinderten Vláďa daran, als Bläser in der Blaskapelle weiter mitzuwirken. Die bereits erlebte Nähe zur Blasmusik wollte Vláďa aber nicht leicht aufgeben. Er besuchte Kapellmeister-Seminare und begann sich für die Komposition zu interessieren. Der nächste Zufall wollte es so haben, dass er in einem der Kurse Slávek Smišovský, der als Vortragender mit entsprechender musikalischer Ausbildung engagiert war, kennenlernte. Die vermutlich transparente Darstellung von Smišovský vermochte es mitunter, das in Vláďa der Eindruck entstand, das Komponieren eine leichte Sache sei,  für ihn somit ein interessantes, neues Betätigungsfeld. Aus zahlreichen Gesprächen mit Smišovský weiß ich aus eigener Erfahrung, dass er sich sehr fesselnd ausdrücken kann. Vláďa hat nie "hinterm Berg" gehalten, dass er gar keine musikalische Ausbildung genoss. Bei einem unserer Gespräche hatte er die oft gesagte Meinung auch mir gegenüber ventiliert ... "wenn ich wüsste, dass mir der liebe Gott noch Zehn Jahre schenkt, hole ich die Ausbildung nach". Mit dieser Bemerkung will ich an dieser Stelle seinen stets frischen Elan in seinen 74 Jahren vorweg nehmen.

Und so entstand die erste Komposition, an die die größten Hoffnungen geknüpft wurden. Diese erfuhr aber vom örtlichen Kapellmeister eine vernichtende Beurteilung. Vláďa, der ein vom leben geprüftes, "zähes Holz" war, lies sich aber nicht entmutigen. Er studierte weiter intensiv Literatur und Kompositionen anderer. Nach einer gewissen Zeit wagte er es, die damaligen Größen František Maňas und Slavek Smišovský um eine bescheidene Zusammenarbeit im Kompositions- und Textbereich zu ersuchen. Die Rechnung ging auf. Mit František Maňas hatte Vláďa Salčák im weiteren Zeitverlauf über 60 Stücke als Texter und/oder Komponist geschaffen, ebenfalls viele mit Slávek Smišovský. Die Zusammenarbeit mit weiteren bekannten Komponisten stand nichts im Weg. Vláďa erwies sich als einfallsreicher, treffender Texter.. Es folgte eine fruchtbare Zusammenarbeit mit Dalibor Brázda, Vladimír Fuka, Zdeněk Gurský, Ladislav Hrdlička, Antonín Koníček, Ladislav Kubeš, Jan Lipold, Miloš Machek, Jan Slabák, Áda Školka, Áda Doško, Josef Vejvoda, Jiří Volf, Jiří Vrána und vielen anderen.

Vladimír Salčák, Antonín SprinzlVladimír Salčák, Antonín am
40. Blasmusikfestival in Ratíškovice

Vláďa Salčák, der mit seinem Denken, Empfinden und seiner Lebensweise tief in der FolkloretrVladimír Salčák, Antonín am
40. Blasmusikfestival in Ratíškovice
adition verwurzelt und ein aufmerksamer Beobachter seines sozialen Umfeldes ist, hat die Gabe, im Dialekt ein präzises Wort für komplexe Sachverhalte zu finden. Dies, sein Ehrgeiz  sowie seine Leidenschaft und Schaffenskraft äußert sich auch im Umfang seines Schaffens. Er kann auf über 400 Werke zurückblicken, in denen er sich als Texter, Komponist oder als beides verewigte. Stücke mit seiner Handschrift wurden mittlerweile von vielen mährischen Blaskapellen auf CD´s eingespielt, unter anderem von Bojané, Dolanka, Dambořanka, Frajárka, Hovorané, Lanžhotčanka, Mistříňanka, Moravanka, Pohoranka, Straňanka, Šohajka, Valaška, Vlčnovjanka, Veselané, Vracovjáci, Žadovjáci, Drie Donken und anderen.

Die Stadtverwaltung Veselí nad Moravou beschloss im Mai dieses Jahres, zwei bedeutenden Stadtbewohnern den Stadtpreis für besondere Verdienste im Kulturbereich zu verleihen, Vladimír Salčák sowie Jaroslav Vinklárek, beiden für ihre extensive kompositorische Tätigkeit sowie Engagement im Bereich der Volkskultur.

Jedes Mal, wenn sich mit Vláďa ein Gespräch ergibt, sei es während eines Besuches bei ihm zu Hause, sei es bei unterschiedlichen blasmusikalischen Zusammenkünften, wie etwa beim letzten Blasmusikfestival in Ratíškovice, sitzt vor mir immer ein lebensfroher, aufgeschlossener Gesprächspartner, der trotz seines fortschreitenden Alters und des eingepflanzten Herzschrittmachers stets sehr frisch und jung wirkt.


Kompositionen

Stück Art
Akáty valčík
Babí járek valčík
Boršický kapelník polka
Budějovanka polka
Čtyři lípy valčík
Den se už krátí valčík
Do tance, přátelé polka
Hanácký dožínkový valčík
Haťová cestička polka
Horela lipka valčík
Horňácký valčík
Chlapci Strážničané polka
Javornický valčík
Jižní Moravěnka valčík
Kázali nám páni valčík
Lalujo bílá valčík
Lhotský valčík
Ludé povidajú valčík
Milovaná Haná valčík
Milovníček polka
Na boršických lúkách valčík
Od Horního Němčí polka
Okolo Hovoran valčík
Okolo Moravy valčík
Petrovské Plže valčík
Poslední polka
Pověz ně milá valčík
Princezna z mládí valčík
Pro kapelu polka
Předjaří valčík
Přívozník valčík
Ranní valčík
Regrútský valčík
Spadlo už listí valčík
Svatební víno polka
U splavu valčík
Úsměvný valčík
Velkou smůlu mám polka
Veselské náměstí polka
Vlčí máky valčík
Z Blatničky polka
Z Rusavy polka
Znorovská polka