Music unites nations 
CZECH
GERMAN
Ministerstvem obrany České republiky byly zrušeny Posádkové hudby po celé zemi (až na několik výjmek) , mimo jiné i velmi dobře známá, etablovaná Posádková hudba Brno pod velením a taktovkou Jiřího Volfa. Stalo se tak v roce 2004. Toto rozhodnutí ústředního velení armády jistě souviselo s obsáhlejšími koncepčními změnami, souvisejícími se vstupem do NATO. Jiří Volf se v Posádkové hudbě Brno od roku 1962 stěžejně podílel na formování nejen tohoto významného tělěsa ve vojenské oblasti, ale také na hudebním dotváření v civilní oblasti. Posádková hudba se totiž svými nezapomenutelnými vystoupeními podílela i na veřejných akcích v lidové oblasti tradiční dechové hudby.
V souvislosti s jubilejním setkáním členů PH Brno po 20-ti letech je to pro mne také důvod, tuto nezanedbatelnou okolnost komunitě příznivců české dechovky připomenout. Léta plynou nesmírně rychle a zanechávají za sebou hustou mlhou, která pohlcuje vše, co nás v minulosti obohacovalo.
Událost ohledně 20-tiletého setkání jsem se dozvěděl od pana Jiřího Volfa zcela náhodně, mimoděky, protože jsem jej kontaktoval z úplně jiného důvodu. Zmínil se o jubileu jen tak mimochodem.
Jistě ovšem nemohl tušit, že to pro mne není vůbec žádné téma typu "mimochodem". Posádkové hudby v minulosti měly lví podíl na neustálém "obohacování" civilní scény vynikajícími a disciplinovanými muzikanty, kteří své schopnosti po ukončení závazků ve vojenském prostředí "promítali" do civilního života. Jejich podíl na formování tradiční české dechovky - "toť rodinného stříbra národa" - byl mimořádný. Tato oblast, rozsah, a dopad na lidovou kulturní kontinuitu národa dle mého zatím nebyla systematicky vzata "pod lupu". Možná, že se v budoucnu dočkáme zajímavých disertací na toto téma.
Rád bych uvedl několik slov pana Jiřího Volfa, tak jak je mně v e-mailu sdělil:
"Jde o každoroční sraz a sám se podivuji, kolik se nás vždy sejde. Uvažuji čím to asi je. Je fakt, že v kolektivu vládla příznivá atmosféra, kamarádství, soudržnost a snaha všech dělat dobrou muziku po celou dobu těch 40-ti let, kterou jsem v Posádkové hudbě Brno prožil jako muzikant, dirigent i jako velitel a hlavní dirigent až do samého odchodu do penze. A to vše i přes nutné personální a organizační změny, které doba přinášela. Byla to ale hlavně dobrá muzika, která nás stále spojuje, vzpomínky na nesčetné společné prožitky při koncertování jak u nás doma, tak i v zahraničí. Tyto vzpomínky jsou trvale s námi. Vždy jsem zastával názor: Když něco funguje, nemělo by se to rušit. V případě Posádkové hudby Brno, posuzováno s odstupem času, mohu prohlásit, že to jistě plati stoprocentně."
"Muzikanti tělem i duší"
členové Posádkové hudby Brno - Jubilejní setkání po 20-ti letech od zrušení - Jiří Volf uprostřed
Das Verteidigungsministerium der Tschechischen Republik hat (mit wenigen Ausnahmen) Garnisonskapellen im ganzen Land aufgelöst, darunter auch die sehr bekannte, etablierte Garnisonskapelle Brünn unter dem Kommando und Taktstock von Jiří Volf. Dies geschah im Jahr 2004. Mit dieser Entscheidung der Heereshauptführung waren sicherlich weitergehende konzeptionelle Veränderungen im Zusammenhang mit dem NATO-Beitritt verbunden.
Seit 1962 spielte Jiří Volf in Brünn in den musikalischen Aktivitäten eine wichtige Rolle nicht nur im militärischen Bereich, sondern auch bei der musikalischen Entwicklung im zivilen Bereich. Mit ihren unvergesslichen Auftritten beteiligte sich die Garnisonsmusik auch an öffentlichen Veranstaltungen im Bereich der traditionellen Blasmusik.
Im Zusammenhang mit der Jubiläumsversammlung der Mitglieder der GM Brünn nach 20 Jahren ist es für mich auch ein Anlass, die Gemeinschaft der böhmischen Blasmusikanhänger an diesen nicht unerheblichen Umstand zu erinnern. Die Jahre vergehen rasend schnell und hinterlassen einen dichten Nebel hinter sich, der alles zudeckt und verschluckt, was uns in der Vergangenheit bereichert hat.
Ich habe von Herrn Jiří Volf völlig zufällig von der Veranstaltung zum 20-jährigen Treffen erfahren, weil ich ihn aus einem ganz anderen Grund kontaktiert habe. Er erwähnte das Jubiläum nur beiläufig, am Rande.
Natürlich konnte er nicht ahnen, dass das es für mich überhaupt kein „beiläufiges“ Thema ist. Die vielen Garnisonmusiken im Lande hatten in der Vergangenheit den Löwenanteil am stetigen „Nachschub“ mit exzellenten und disziplinierten Musikern für der zivile Szene, die nach Ende ihrer Verpflichtungen im militärischen Umfeld ihr gewonnenes Können in das zivile Leben aktiiv „projiziert“ haben. Ihr Beitrag zur Bereicherung der traditionellen böhmischen Blasmusik – „dem Familiensilber der Nation“ – war außergewöhnlich.
Meiner Meinung nach wurde dieser Bereich, sein Umfang und seine langfristigen Auswirkungen auf die Kontinuität der traditionellen Volkskultur der Nation noch nicht systematisch „unter die Lupe genommen“. Vielleicht werden wir in Zukunft interessante Dissertationen zu diesem Thema sehen.
Ich möchte einige Worte von Herrn Jiří Volf zitieren, wie er sie mir in seiner E-Mail mitgeteilt hat:
„Seit der Auflösung treffen wir uns jedes Jahr. Ich bin immer überrascht, wie viele zum Treffen kommen. Ich sinniere darüber nach, woran es wohl liegen mag. Nun, es ist eine Tatsache, dass in den 40 Jahren, die ich erlebt habe, im Kollektiv stets eine positive Atmosphäre herrschte, kameradschaftliche Beziehungen, starker Zusammenhalt und das Bemühen aller, gute Musik zu machen. Alles das in den langen 40 Jahren, die ich in der Garnisonmusik Brünn als Musikant, später Dirigent, Kommandant und Hauptkommandant bis zur Entlassung in den Ruhestand erlebt habe. Und das alles trotz der unausweichlichen personellen und organisatorischen Veränderungen, die die Zeit mit sich brachte.
Aber es war vor allem die gute Musik, die uns immer noch verbindet, Erinnerungen an unzählige gemeinsame Erlebnisse Bei Konzerten im In- und Ausland.
Ich vertrat immer die Auffassung: Wenn etwas funktioniert, sollte man es nicht anrühren. Heute, mit Abstand der Zeit, weiß ich, dass dies mit Sicherheit hundertprozentig wahr ist.“
„Musiker mit Leib und Seele“
Mitglieder der Brünner Garnisonmusik - Jubiläumstreffen 20 Jahre nach der Auflösung - Jiří Volf(Mitte)
