Music unites nations CZECH
GERMAN
V pondělí 18. února 2013 nás navždy opustil dobrý přítel a známý textař Vladimír Salčák z Veselí nad Moravou.
Vladimír Salčák
5.4. 1936 Petrov - 18.2. 2013 Ostrava-Hrabyně
Naskýtalo se dostatek příležitostí, Vláďu poznat blíže. Kdykoliv jsem se nacházel v oblasti Uherského Ostrohu, Uherského Hradiště a širokého okolí, stavil jsem se u Vláďi na kafe. Bydlel v útulném bytě ve 4. poschodí paneláku. Jednu celou místnost měl vyhrazenu hudbě, kde se nacházela spousta cdéček, upomínkových předmětů, štosy not a jiného papíru, v koutku starý počitač a hromada fotek kolem.
Vláďa byl zapálený fanda dechovky.
Zajímal se o dechovkové dění ve velmi širokém záběru. Nelitoval investovat spoustu času mnohdá do jedinečných rešerší, týkající se vzniku písniček, skladeb, vývoje osobností, mnohdá i historií domů a kapliček. Vedl korespondenci s mnoha lidmi, z které také hodně čerpal. Všímal si pozorně chování lidí a jejich projevu, ať již v denním životě či kolegů z muzikantského světa. Říkával často, že by mohl napsat i několik knih z postřehů, které nosil v sobě.
Vladimír Salčák byl multitalent. Nejdříve se naučil hrát na křídlovku, působil v místní kapele Veselani. Zdravotní problémy, které se dostavily, mu ovšem v hraní bránili. Proto se později odvážil do komponování a textaření. Záhy ale zjistil, že kompoziční činnost zdaleka není tak snadná, jak se původně domníval. Nezbývalo než se dát na cestu studia základů, vše praktikoval ale spíše cestou samouka. Vláďa se netajil tím, že neměl hudební vzdělání. Okolnosti v životě mu to neumožnily. Posléze objevil další vášeň a to psát texty. Na textařskou čínnost se pak stěžejně zaměřil. Začátky nebyly snadné.
S houževnatostí jemu vlastní se ale Vláďovi podařilo navázat užší kontakt s autory, kteří na jeho další tvorbu měli rozhodující vliv. Byli to především Maňasové a Slávek Smišovský. Kontakty se neustále rozšiřovaly a Vláďa během let pak undržoval konttakt a spolupráci s několika desítkami velmi známých skladatelů. Patřili k nim kromě zmíněných Františka a Václava Maňase, Slávka Smišovského také Antonín Koníček, Áda Doško, Áda Školka, Dalibor Brázda, Jan Slabák, Jiří Vrána, Jiří Volf, Jan Lipold, Josef Vejvoda, Ladislav Hrdlička, Ladislav Kubeš, Zdeněk Gurský, Miloš Machek a řada dalších.
Vláďovy texty jsou pro něj charakteristické a pro "cvičené" ucho snadno poznatelné. Dovedl několika pozorně volenými výrazy z klenotnice moravského dialektu nastínit bohatý obsah velmi často s morálně orientačními hodnotami a evokovat u posluchače velkou představivost.
Viz. také můj článek Textař Vladimír Salčák / Texter Vladimír Salčák
Vladimír Salčák5.4. 1936 Petrov - 18.2. 2013 Ostrava-Hrabyně
Naskýtalo se dostatek příležitostí, Vláďu poznat blíže. Kdykoliv jsem se nacházel v oblasti Uherského Ostrohu, Uherského Hradiště a širokého okolí, stavil jsem se u Vláďi na kafe. Bydlel v útulném bytě ve 4. poschodí paneláku. Jednu celou místnost měl vyhrazenu hudbě, kde se nacházela spousta cdéček, upomínkových předmětů, štosy not a jiného papíru, v koutku starý počitač a hromada fotek kolem.
Vláďa byl zapálený fanda dechovky.
Zajímal se o dechovkové dění ve velmi širokém záběru. Nelitoval investovat spoustu času mnohdá do jedinečných rešerší, týkající se vzniku písniček, skladeb, vývoje osobností, mnohdá i historií domů a kapliček. Vedl korespondenci s mnoha lidmi, z které také hodně čerpal. Všímal si pozorně chování lidí a jejich projevu, ať již v denním životě či kolegů z muzikantského světa. Říkával často, že by mohl napsat i několik knih z postřehů, které nosil v sobě.
Vladimír Salčák byl multitalent. Nejdříve se naučil hrát na křídlovku, působil v místní kapele Veselani. Zdravotní problémy, které se dostavily, mu ovšem v hraní bránili. Proto se později odvážil do komponování a textaření. Záhy ale zjistil, že kompoziční činnost zdaleka není tak snadná, jak se původně domníval. Nezbývalo než se dát na cestu studia základů, vše praktikoval ale spíše cestou samouka. Vláďa se netajil tím, že neměl hudební vzdělání. Okolnosti v životě mu to neumožnily. Posléze objevil další vášeň a to psát texty. Na textařskou čínnost se pak stěžejně zaměřil. Začátky nebyly snadné.
S houževnatostí jemu vlastní se ale Vláďovi podařilo navázat užší kontakt s autory, kteří na jeho další tvorbu měli rozhodující vliv. Byli to především Maňasové a Slávek Smišovský. Kontakty se neustále rozšiřovaly a Vláďa během let pak undržoval konttakt a spolupráci s několika desítkami velmi známých skladatelů. Patřili k nim kromě zmíněných Františka a Václava Maňase, Slávka Smišovského také Antonín Koníček, Áda Doško, Áda Školka, Dalibor Brázda, Jan Slabák, Jiří Vrána, Jiří Volf, Jan Lipold, Josef Vejvoda, Ladislav Hrdlička, Ladislav Kubeš, Zdeněk Gurský, Miloš Machek a řada dalších.
Vláďovy texty jsou pro něj charakteristické a pro "cvičené" ucho snadno poznatelné. Dovedl několika pozorně volenými výrazy z klenotnice moravského dialektu nastínit bohatý obsah velmi často s morálně orientačními hodnotami a evokovat u posluchače velkou představivost.
Petrklíčová
hudba Antonín Koníček, text Vladimír Salčák
hraje Boršíčanka Antonína Koníčka
Na přání Vladimíra Salčáka se s ním rozloučí pouze úzký kruh rodiny v pátek 22. února 2013.
Vláďo, zůstaneš v našich srdcích.
hudba Antonín Koníček, text Vladimír Salčák
hraje Boršíčanka Antonína Koníčka
Na přání Vladimíra Salčáka se s ním rozloučí pouze úzký kruh rodiny v pátek 22. února 2013.
Vláďo, zůstaneš v našich srdcích.
Viz. také můj článek Textař Vladimír Salčák / Texter Vladimír Salčák
Am Montag den 19. Februar 2013 hat uns für immer ein guter Freund und bekannter Texter Vladimír Salčák aus Veselí nad Moravou (einige Kilometer nördlich von Hodonín) verlassen.
Vladimír Salčák
5.4. 1936 Petrov - 18.2. 2013 Ostrava-Hrabyně
Es boten sich genügend Gelegenheiten, Vláďa Salčák näher kennenzulernen. Wann auch immer ich mich im Gebiet Uherský Ostroh, Uherské Hradiště sowie der breiten Umgebung befand, kam ich bei Vláďa auf einen Kaffee vorbei. Er wohnte in einer gemütlich eingerichteten Wohnung im 4. Stock eines zur Kommunistenzeit erbauten "Panelhauses". Ein ganzes Zimmer hatte er nur für Musik reserviert, wo sich viele CD´s, verschiedene Erinnerungsgegenstände, getürmte Haufen von Noten und sonstigem Papier, in der Ecke ein alter PC, umgeben von vielen Fotos, befanden.
Vláďa war ein hingebungsvoller Fan der Blasmusik und Volkskultur.
Sein Interesse für Blasmusik lag in einem ziemlich breiten Spektrum. Gelegentlich scheute er nicht davor, einen beachtlichen Zeitaufwand zu treiben, um in einschlägigen Recherchen manche Details seines Interesses auf den Grund zu gehen , über die Entstehung von Kompositionen, Persönlichkeitsentwicklungen, Geschichten über interessante Bauobjekte und Gegenden Nachforschungen anzustellen. Er beachtete mit Sorgfalt das Verhalten und die Mundart der umgebenden Menschen, sei es im Besonderen im Alltag oder unter Kollegen im musikalischen Environment. Gelegentlich gab er zum Besten, er könnte einige Bücher mit diesen Beobachtungen füllen, die er in sich trug.
Vladimír Salčák war ein Multitalent. Zuerst lernte er das Flügelhorn zu spielen, er wirkte in der örtlichen Blaskapelle Veselani. Wegen eingetretener Gesundheitsprobleme war er gezwungen, das Flügelhorn in Ruhe zu lassen. Mit seinem aktiven Wesen war aber Untätigkeit keine Alternative. Er fand den nötigen Mut, sich als Komponist und Texter zu versuchen. Bald stelle er aber fest, dass derartige Tätigkeit mit Abstand nicht so leicht zu bewältigen ist, wie er diese ursprünglich einschätzte. Dies führte ihn auf den Weg des überwiegend autodidaktischen Studiums von Musikgrundlagen. Vláďa mache keinen Hehl daraus, dass er keine musikalische Ausbildung genoss. Die Lebensumstände haben ihm das auch nicht ermöglicht. Während der Suche nach neuen Betätigungsmöglichkeiten entdeckte er die große Leidenschaft dafür, Texte zu schreiben. Auf diese Tätigkeit legte er dann den Schwerpunkt. Die Anfänge waren aber keinesfalls einfach.
Mit einer Zähigkeit, die ihm sein ganzes Leben eigen war, gelang es ihm, einen engeren Kontakt mit Komponisten anzuknüpfen, die auf sein kommendes Tun und Wirken einen entscheidenden Einfluss ausübten. Es waren vor allem die Maňas´ und Slávek Smišovský. Die Beziehungen zu anderen Komponisten nahmen allmehlich zu. Mit der Zeit unterhielt Vláďa einen Kontakt und arbeitete zusammen mit mehreren Dutzend sehr bekannter Autoren. Zu diesen gehörten außer den bereits erwähnten František und Václav Maňas und Slávek Smišovský auch Antonín Koníček, Áda Doško, Áda Školka, Dalibor Brázda, Jan Slabák, Jiří Vrána, Jiří Volf, Jan Lipold, Josef Vejvoda, Ladislav Hrdlička, Ladislav Kubeš, Zdeněk Gurský, Miloš Machek, um nur einige zu nennen.
Seine Texte sind für ihn charakteristisch und für "geübtes" Ohr leicht zu erkennen. Er hatte die Fähigkeit, mit einigen, sehr aufmerksam gewählten Ausdrücken aus der Schatzkammer des mährischen Dialektes ein sehr reiches, weitgespanntes Inhaltsgebäude in den Raum zu stellen. Ein Inhaltsgebäude, dass in der Regel fein eingeflochtene moralische Orientierungswerte enthielt und beim Zuhörer ein großes Vorstellungsvermögen evozierte.
Siehe auch meinen Beitrag Textař Vladimír Salčák / Texter Vladimír Salčák
Vladimír Salčák5.4. 1936 Petrov - 18.2. 2013 Ostrava-Hrabyně
Es boten sich genügend Gelegenheiten, Vláďa Salčák näher kennenzulernen. Wann auch immer ich mich im Gebiet Uherský Ostroh, Uherské Hradiště sowie der breiten Umgebung befand, kam ich bei Vláďa auf einen Kaffee vorbei. Er wohnte in einer gemütlich eingerichteten Wohnung im 4. Stock eines zur Kommunistenzeit erbauten "Panelhauses". Ein ganzes Zimmer hatte er nur für Musik reserviert, wo sich viele CD´s, verschiedene Erinnerungsgegenstände, getürmte Haufen von Noten und sonstigem Papier, in der Ecke ein alter PC, umgeben von vielen Fotos, befanden.
Vláďa war ein hingebungsvoller Fan der Blasmusik und Volkskultur.
Sein Interesse für Blasmusik lag in einem ziemlich breiten Spektrum. Gelegentlich scheute er nicht davor, einen beachtlichen Zeitaufwand zu treiben, um in einschlägigen Recherchen manche Details seines Interesses auf den Grund zu gehen , über die Entstehung von Kompositionen, Persönlichkeitsentwicklungen, Geschichten über interessante Bauobjekte und Gegenden Nachforschungen anzustellen. Er beachtete mit Sorgfalt das Verhalten und die Mundart der umgebenden Menschen, sei es im Besonderen im Alltag oder unter Kollegen im musikalischen Environment. Gelegentlich gab er zum Besten, er könnte einige Bücher mit diesen Beobachtungen füllen, die er in sich trug.
Vladimír Salčák war ein Multitalent. Zuerst lernte er das Flügelhorn zu spielen, er wirkte in der örtlichen Blaskapelle Veselani. Wegen eingetretener Gesundheitsprobleme war er gezwungen, das Flügelhorn in Ruhe zu lassen. Mit seinem aktiven Wesen war aber Untätigkeit keine Alternative. Er fand den nötigen Mut, sich als Komponist und Texter zu versuchen. Bald stelle er aber fest, dass derartige Tätigkeit mit Abstand nicht so leicht zu bewältigen ist, wie er diese ursprünglich einschätzte. Dies führte ihn auf den Weg des überwiegend autodidaktischen Studiums von Musikgrundlagen. Vláďa mache keinen Hehl daraus, dass er keine musikalische Ausbildung genoss. Die Lebensumstände haben ihm das auch nicht ermöglicht. Während der Suche nach neuen Betätigungsmöglichkeiten entdeckte er die große Leidenschaft dafür, Texte zu schreiben. Auf diese Tätigkeit legte er dann den Schwerpunkt. Die Anfänge waren aber keinesfalls einfach.
Mit einer Zähigkeit, die ihm sein ganzes Leben eigen war, gelang es ihm, einen engeren Kontakt mit Komponisten anzuknüpfen, die auf sein kommendes Tun und Wirken einen entscheidenden Einfluss ausübten. Es waren vor allem die Maňas´ und Slávek Smišovský. Die Beziehungen zu anderen Komponisten nahmen allmehlich zu. Mit der Zeit unterhielt Vláďa einen Kontakt und arbeitete zusammen mit mehreren Dutzend sehr bekannter Autoren. Zu diesen gehörten außer den bereits erwähnten František und Václav Maňas und Slávek Smišovský auch Antonín Koníček, Áda Doško, Áda Školka, Dalibor Brázda, Jan Slabák, Jiří Vrána, Jiří Volf, Jan Lipold, Josef Vejvoda, Ladislav Hrdlička, Ladislav Kubeš, Zdeněk Gurský, Miloš Machek, um nur einige zu nennen.
Seine Texte sind für ihn charakteristisch und für "geübtes" Ohr leicht zu erkennen. Er hatte die Fähigkeit, mit einigen, sehr aufmerksam gewählten Ausdrücken aus der Schatzkammer des mährischen Dialektes ein sehr reiches, weitgespanntes Inhaltsgebäude in den Raum zu stellen. Ein Inhaltsgebäude, dass in der Regel fein eingeflochtene moralische Orientierungswerte enthielt und beim Zuhörer ein großes Vorstellungsvermögen evozierte.
Petrklíčová
Musik Antonín Koníček, Text Vladimír Salčák
es spielt Boršíčanka Antonína Koníčka
Auf seinen Wunsch nehmen den Abschied von Vladimír Salčák nur ein enger Kreis von Familienangehörigen
am Freitag den 22. Februar 2013
Vláďa, du bleibst in unseren Herzen.
Musik Antonín Koníček, Text Vladimír Salčák
es spielt Boršíčanka Antonína Koníčka
Auf seinen Wunsch nehmen den Abschied von Vladimír Salčák nur ein enger Kreis von Familienangehörigen
am Freitag den 22. Februar 2013
Vláďa, du bleibst in unseren Herzen.
Siehe auch meinen Beitrag Textař Vladimír Salčák / Texter Vladimír Salčák
